Paříž. Od chvíle, kdy ho jeho velká láska odmítla a balon zase splaskl, je pro něj Paříž zakázaným městem a už jím navždy zůstane. Nikdy se tam nevrátí potom, co se stalo s tou dívkou, prostě by nemohl. Každá ulice, každá budova, každý zákrut řeky vykřikuje její jméno, vysvětloval mi naléhavě neobvyklým, i když znaveným literárním obratem. Anebo si vzpomněl na nějakou píseň Maurice Chevaliera? Tak jako tak, svou duši nechal v Paříži. A svoje srdce také, dodal po náležité úvaze. Slyšíš mě? Jo, Slyším, Same. Takže když si dá dýmku nebo dvě, pokračoval, neboť se rozhodl zasvětit mě do svého velkého tajemství, protože jsem teď jeho nejlepší přítel a jediný člověk na světě, kterému na něm kurva záleží, sděloval mi mezi řádky ‒ tak jakmile to na něj přijde, když už si všechno srovnal v hlavě, zamíří k Bílé růži, kde ho znají, strčí Madame Lulu dvacetidolarovku a dopřeje si tříminutový telefonát do Café de Flore v Paříži. A až číšník v Café de Flore zvedne sluchátko, bude chtít mluvit s Mademoiselle Julie Delassus, což pokud ví, je smyšlené jméno, které zatím ještě nepoužil. A pak bude poslouchat, jak číšníci běhají kolem stolů i ven na boulevard a volají: Mademoiselle Delassus… Mademoiselle Julie Delassus… au télephone s’il vous plait! A zatímco opakují znovu a znovu její jméno, dokud nezanikne v éteru či dokud ty tři minuty nevyprší, podle toho, co přijde dřív, bude za dvacet babek naslouchat zvukům Paříže.
101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267462