Dva hrobaři
vykonával funkci nejvyšší – vládl nad životem a smrtí. Jakmile do Sobiboru přijel transport s tisícem lidí, právě strážní, v krví zbrocených botách a s obnaženými bodáky v rukou, bili a tlačili vězně k plynovým komorám. Dokázaná příslušnost Demjanjuka k této skupině nacistických vrahů jej tak činí vinným z genocidy.70 Ale vraťme se nyní k Elijahu Rosenbergovi. Jak jsem napsal výše, jeho poštovní adresu jsem získal někdy v roce 2003. Poslal jsem mu na ni dlouhý dopis, v němž jsem se dotazoval právě na „Ivana Hrozného“. Zakrátko jsem dostal odpověď, která obsahovala i Rosenbergovo telefonní číslo. Touha po tom slyšet někoho takového, kdo pracoval u plynových komor, mne popohnala kupředu a já se odhodlal zvednout sluchátko. Vzrušeně jsem očekával, kdo se ozve. Byla to žena, která ke mně promluvila ivritem.71 Naštěstí jsem ovládal základy této řeči, a tak jsem jí vysvětlil, že bych rád hovořil s Eli Rosenbergem z Treblinky. Po rezolutním „rega“ (moment), jsem se ocitl v horečném očekávání. Nakonec jsem jej slyšel. Byl to on! „Svatý“, jak jej kdysi přezdívali ti, s nimiž utíkal z Treblinky. Upřímně řečeno, Eli na mě udělal hned zpočátku výborný dojem. Hovořil pro mě srozumitelnější polštinou, než tomu bylo v případě telefonických rozhovorů se Samuelem Willenbergem, přestože u něj doma se polsky nemluvilo, jak jsem se ostatně mohl přesvědčit už podle řeči jeho manželky. Rychle jsem mu vysvětlil, kdo jsem a že mi poslal telefonní číslo. A vzápětí už jsme byli v živém rozhovoru. Rosenbergovo líčení událostí z Totenlageru na mě působilo neobyčejně sugestivně. BLATT, Thomas (Toivi), Sobibor: Zapomniane powstanie, Włodawa 2003, s. 144–146. 71) Moderní forma hebrejštiny a oficiální jazyk Izraele. 70)
– 97 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS266949