Architektonické prvky › Stěny a povrchy
Sklo Není to tak dávno, co začalo být sklo použitelné i jinak než k zasklení otvorů. Pokrok v konstruování betonových a ocelových rámů osvobodil stěny od nosné funkce, takže sklo mohlo být využito při utváření zavěšených fasád – nenosného pláště budovy, který je připojen ke konstrukci a je samonosný. Zavěšené fasády se skládají z celé řady materiálů – cihel, omítky, dřeva, kovu –, ale v současné architektuře je nepoužívanějším materiálem pro jejich navrhování sklo. Tvrzení, že zavěšená fasáda je od poloviny 20. století klíčovou součástí moderní architektury, natolik převládalo, až se stalo jakýmsi klišé.
V administrativních budovách, na nichž se často objevují, jsou skleněné zavěšené fasády výhodné proto, že umožňují přístup denního osvětlení do velké hloubky dispozice. Nevýhodou obalení stavby sklem je však to, že nedovoluje dostatečně ovládat solární tepelné zisky, takže je nutné využívat polopropustná skla, žaluzie a slunolamy. Přes všechna tato opatření jsou budovy se skleněnou zavěšenou fasádou závislé na klimatizaci, a to kvůli regulaci pohody vnitřního prostředí.
SKLENĚNÁ ZAVĚŠENÁ FASÁDA (ang. GLASS CURTAIN WALL)
Poutec (ang. Transom) Vodorovná část nosné konstrukce nebo prvek dělící otvor nebo panely zavěšené fasády. Viz též Okna a dveře, str. 116, 117, 119.
Sloupek (ang. Mullion) Svislá část nosné konstrukce nebo prvek dělící otvor nebo panely zavěšené fasády. Viz též Okna a dveře, str. 116, 117, 119.
Parapetní panel (ang. Spandrel panel) Zpravidla neprůhledná nebo průsvitná část zavěšené fasády mezi okenním nadpražím a parapetem okna o podlaží výše. Parapetní panely často slouží k zakrytí potrubí a kabelů umístěných mezi podlažími. Zde se odlišují od skleněných panelů opakovanými průsvitnými výplněmi. Viz též Moderní zástavba, str. 55; Výškové budovy, str. 57.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS266048