98
cientů, neboť tyto typy afázie byly zastoupeny pouze jedním pacientem. Vysvětlení disociace substantiv a sloves se nabízejí u různých pacientů různá. Vyšetřením pacientů pomocí psychologického testu Mini-Mental State Examination (MMSE, podrobněji viz Flanderková et al., 2014) jsme zjistili, že žádný z pacientů netrpěl smyslovou/percepční poruchou. U Pacienta 1, který nepojmenoval správně ani jednu položku, ani si nepomáhal gesty, je patrně poškozen samotný sémantický systém neboli reprezentace daných položek v mozku/mysli (tj. porušeny jsou reprezentace lemmat, viz výše kap. 2.4).190 Naopak u Pacientů 4 a 8 a u Pacientek 14 a 15 docházelo při pojmenování slovesem ke správné nápodobě gesty, což nasvědčuje tomu, že sémantický systém je zachován a poškození spočívá patrně ve výběru jednotlivých položek, tj. je oslaben výběr lemmat. Vysvětlení zohledňující paměťové schopnosti podávají Colombová a Buraniová (2002), podle nichž paměť pro substantiva je lépe zachována než paměť pro slovesa. Dalším výrazným jevem, který se při pojmenování opakoval, bylo užití slov cílovým slovům jednak významově blízkých, jednak formálně blízkých. V druhém případě jde především o výskyt fonemických parafázií a conduite d’approche. Zatímco výskyt fonemických parafázií v čisté podobě (tj. bez kombinace s jinými nedostatky) byl relativně vyrovnaný (šest případů u sloves a čtyři případy u substantiv), conduite d’approche se vyskytoval výrazně více při pojmenování substantivem, a to napříč různými typy afázie. U pacientů s Brocovou afázií se vyskytovaly takové fonemické parafázie, v nichž byla struktura slova správná, avšak došlo k záměně buď pouze jediného vokálu za jiný (lana místo lano, levička místo lavička), nebo pouze jediného konsonantu za jiný (řebřík místo žebřík). Tyto záměny nasvědčují tomu, že výběr slova a jeho fonologické kódování jsou porušeny pouze částečně (Kohn a Goodglass, 1985). Projevy conduite d’approche svědčí o snaze pacientů dobrat se správného pojmenování. U pojmenování slovesem se objevil dvakrát úspěšný a dvakrát neúspěšný conduite d’approche, zatímco u substantiv se objevil pětkrát neúspěšný a sedmkrát úspěšný conduite d’approche. Při pojmenování slovesem se objevil ve všech případech u pacientů s Brocovou afázií, zatímco u substantiv se vyskytl u pacientů s Brocovou, kondukční, anomickou a transkortikální senzorickou afázií. V našich výsledcích se tedy projevuje tendence, že conduite d’approche se při pojmenování slovesem objevuje méně často než při pojmenování substantivem a jeho výskyt je omezen na typ Brocovy afázie. Podle Whitworthové et al. (Whitworth et al., 2002) conduite d’approche svědčí o poškození fonologického zásobníku. Vedle formálně blízkých slov a slovních fragmentů, které se vyskytovaly jako fonemické parafázie a projevy conduite d’approche, pacienti užívali také slova, která jsou s cílovými slovy spjata významově. Přestože substantiva jsou sémanticky poněkud konkrétnější než slovesa (Tyler et al., 2004), při pojmenování slovesem pacienti častěji než při pojmenování substantivem užili namísto cílového slova nějaký více či méně 190 Tento zdánlivě platný závěr relativizujeme v kap. 8 (Spojování slov s obrázky); výsledky experimentu zaměřeného na spojování slov s obrázky svědčí o tom, že sémantický systém u tohoto pacienta poškozen není. Je to doklad toho, že závěry o ne/porušenosti sémantického systému nelze vyvozovat pouze z výsledků úlohy na pojmenování.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265664