se schopností brát skutečnost na vědomí, s růstem vědomí. K jednotě vědomí patří např. i akty vciťování, pociťování apod.
Vědomí – souhrn poznatků: 1) Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit. 2) Základní termín empirické psychologie definované jako věda o stavech vědomí; zahrnuje subjektivní jevy, od vnímání prostého subjektu až k složitým poznávacím procesům, na nichž se podílejí psychodynamické činitele jako je motivace, vliv předchozí zkušenosti a momentální stav (únava, drogy. 3) Jde o všeobecné spojení duševních zážitků. 4) Vědomí je to, co má každý z nás, když vidí a slyší, když cítí libost nebo nelibost, když si něco představuje či rozvažuje, nebo když se rozhoduje k činu. 5) Někteří autoři nahrazují vědomí pojmem zkušenost, zážitek, chování.
Uvědomovat si, že jsme téměř všichni filozofové připouštějící existenci netělesných věcí, jako jsou myšlenky a pocity. Dokonce fyzikalisté, kteří zavrhují koncept nemateriální mysli existující nezávisle na těle, uznávají, že máme nějaké představy a počitky. Tvrdí však, že je možné objasnit jejich povahu pomocí fyzického ustrojení našich těl a mozků. Zároveň jsme si však všichni těchto mentálních zážitků vědomi a uvědomujeme si jak svou tělesnou, tak duševní existenci. Máme tělesné pocity (to, co vidíme, slyšíme, čicháme, hmatáme a chutnáme prostřednictvím svých smyslových orgánů) a jsme si vědomi toho, že je máme. Máme ale rovněž myšlenky, vzpomínky a pocity, jež jsou čistě duševního charakteru. Fakt, že tyto mentální fenomény uvědomujeme a že si spolu s nimi uvědomujeme i sami sebe, je tím, co zakoušíme jako vědomí.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265488