farmaceut nebo jako by jeho složení někdo konzultoval s lékařem. Cítila napětí v celém těle a uvažovala, co by měla udělat. Mohla zavolat Hansi Fastovi a vyslechnout si další výklad o tom, jak se takoví broukálci chovají. Do toho se jí ani trochu nechtělo. Místo toho zkompletovala svou zprávu a zavolala Mikaelu Blomkvistovi. Když už s tím začala, může klidně pokračovat. Catrin Lindåsová seděla v Mikaelově chatě na Sandhamnu a snažila se dát dohromady úvodník pro Svenska Dagbladet. Ale ani trochu jí to nešlo. Nic ji nenapadalo, všechny hořící termíny už jí lezly krkem a neměla chuť mít pořád na všechno názor. Vlastně už jí lezlo krkem úplně všechno kromě Mikaela Blomkvista, což bylo samozřejmě poněkud hloupé. Zrovna teď si ale nemohla pomoct. Měla by odjet domů a postarat se o kočku, zalít kytky a vůbec projevit trochu samostatnosti. Jenže se k tomu nedokázala přimět. Jako by ji k němu někdo přilepil, a kupodivu — zatím se ani nepohádali, jenom se milovali a dlouhé hodiny si povídali. Mohlo to samozřejmě být tím, že do něho byla kdysi trochu zamilovaná, stejně jako všechny mladé novinářky v té době. Ve skutečnosti však byla Catrin přesvědčená, že z větší části šlo spíš o to překvapení — o sílu toho dokonale nečekaného. Byla si jistá, že jí Mikael pohrdá a chce ji ponížit, proto se chovala defenzivně a arogantně, jako ostatně často, když se cítila pod tlakem. Proto ho ze své kanceláře chtěla co nejrychleji dostat ven. Pak ale v jeho očích postřehla něco jiného, jakýsi hlad, jako u vyhladovělého mnicha, a to ji přemohlo. Stala se opakem toho, jak ji lidé viděli, za jakou ji považovali, a nestarala se ani o to, že se v kanceláři mohl náhle objevit někdo z kolegů. Jedno duše se na něho vrhla s nenasytností, která ji samotnou ještě 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265270