cestovateli, protože si uvědomují lépe než ostatní potřebu dostat se jinam, aby mohli objevovat svět. Četl jste Ostrov od Roberta Merleho? To je krásný popis situace, která nastane, když jsou muži a ženy nuceni žít spolu v prostoru ohraničeném mořem.“ „A kde ten ostrov je?“ „Někde v Polynésii.“ „Možná bych se tam mohl podívat při cestě na Nový Zéland...“ „Neřekla bych, že to bude tak snadné. I když kniha Roberta Merleho vychází z historických událostí a líčí příběh těch, co unikli z Bounty, nezdá se mi, že by někde byla uvedena přesná poloha ostrova.“ Filip si dlouho prohlížel Obrázky z cest Titouana Lamazoua. „Díváte se na obrázky z cest, Filipe?“ „Ano, vždycky s sebou mám akvarelové barvy. Někteří lidé fotí, ale všiml jsem si, že fotografie často nahrazují jejich paměť a oni potom nejsou schopní popsat svoji cestu bez fotoalba. Jako kdyby si na fotografii promítali svoje vlastní pocity. Akvarel mě dostává do krajiny, umožňuje mi být její součástí, zevnitř. Můžu dobře namalovat jenom to, co jsem si pořádně prohlédl. Někdy mě inspirují určité detaily – tvář, stín vržený budovou, strom. Prostřednictvím svého štětce se potom stávám tou tváří, stínem nebo stromem. Jsem tím, co maluju.“ „Ukážete mi svůj notes s obrázky z Nového Zélandu?“ „Slibuju.“ •
98
• Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264807