K Maritainově teorii umění Jacques Maritain (1882–1973) se zabýval problémy umění po celý život a jeho teorie umění patří k nejoriginálnějším částem jeho díla. Otázkám umění věnoval řadu studií: 1920 A rt et Scolastique (česky Umění a scholastika, Olomouc 1933) 1926 Réponse à Jean Cocteau (Odpověď Jeanu Cocteauovi) 1935 Frontières de la poésie (Hranice poezie) 1938 S ituation de la poésie (Situace poezie; společně s Raïssou Maritainovou) 1953 Creative Intuition in Art and Poetry (Tvůrčí intuice v umění a po ezii) (francouzský překlad z r. 1966: L’intuition créatrice dans l’art et dans la poésie) 1960 The responsibility of the artist (francouzský překlad z r. 1961: La responsabilité de l’artiste; česky Odpovědnost umělce, Praha 2010) K tomu je třeba přičíst četné studie, v nichž Maritain kriticky zkoumá dílo mnoha současných mistrů literatury, malířství a hudby. K Maritainovým přátelům patřili Georges Rouault, Gino Severini, Erik Satie, Jean Cocteau, Charles du Bos, Max Jacob, François Mauriac, Julien Green – a jeho manželka Raïssa byla vynikající básnířka. Maritainova teorie umění prošla určitým vývojem. V knize Umění a scholastika Maritain představuje umění v aristotelském pojetí, jak je nacházíme v nauce sv. Tomáše Akvinského a jeho pokračovatelů. V dalších dílech obohacuje teorii umění novými prvky: aplikuje na umění teorii poznání pomocí sourodosti, zavádí pojem poezie, přetváří Freudovu teorii nevědomí v teorii duchovního předvědomí. Maritainova teorie tvůrčí zkušenosti a poetického poznání se v rozvinuté podobě nachází poprvé v díle Situace poezie. V tom také spočívá význam studií obsažených v této knize. Maritainovo pojetí umění je pak dovršeno v rozsáhlém díle Tvůrčí intuice v umění a poezii.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264750