jejích boků. A když jí něžně přejel jazykem po spodním rtu, otevřela ústa a vyšel z nich výdech překvapené blaženosti. Bylo to tak lahodné, že uslyšela vlastní myšlenku: Je mi jedno, jestli kvůli tomuhle skončím v pekle. Právě ta myšlenka spíše než polibek samotný ji přiměla odtáhnout se a nadechnout. „Je všechno v pořádku?“ zašeptal. „Ano,“ špitla. „Ale je čas jít spát.“ Políbil ji znovu. Tentokrát dlouze a jemně, ale ústa nechal zavřená. Litovala, že ho prve zastavila. Toho večera usínala s růžencem a prosila Boha o odpuštění a vedení. Co se to se mnou děje? Pátrala v mysli po odpovědi, ale žádnou nenašla. *** Ještě dřív, než Williama Cavendishe, markýze z Hartingtonu a dědice vévodství Devonshiru, poprvé spatřila, věděla díky jednomu z domácích úkolů od matky, že rodinný majetek v Chatsworthu patří mezi nejlepší panství celé Anglie a rodina ho vlastní od šestnáctého století. Bylo to vidět. Díky hodinám umění a dějepisu sestry Heleny Kick na pozemku i uvnitř domu téměř cítila staletí navršená jedno na druhém. Obrovská obdélníková budova s jónskými sloupy a nápadnými balustrádami na střeše se řadila k anglickému baroku, ale ona věděla, že někde uvnitř se skrývá původní tudorovský dům. Hustě zalesněné kopečky se zvedaly v pozadí, pokud jste k zámku přicházeli ze západu. Právě tímto směrem Kick s Billym a Andrew s Debo ráno následujícího dne vyjeli na koních. Podle Billyho lze na jeho prastarý domov pohlížet jen ze hřbetu koně. „Nejenže se z koně před vámi rozprostře větší část pozemku, než když jdete po svých,“ vysvětloval u snídaně, „ale panství je jako dělané právě pro pohled osoby jedoucí na koni. Staromládenecký vévoda nevlastnil Rolls-Royce.“ Okolo impozantní budovy se rozkládaly vrstvy alžbětinských, barokních a viktoriánských zahrad šeptajících útržky anglické minulosti. Stál tu třeba altánek královny Marie, kde skotské královně Marii
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264636