zde ostatní strany jakoby nekandidovaly. Naopak nejméně akcí bylo avizováno ve Zlínském (2,93 %), Karlovarském (3,48 %), Královéhra‑ deckém (4,12 %) a Ústeckém (4,57 %) kraji. V případě ostatních krajů přesáhly hodnoty alespoň 5 %.
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
8
14
4
27
11
32
11
0
3
1
4
0
0
0
1
0
0
1
0
0
0
0
0
KDU-ČSL
42
5
17
1
1
1
0
10
6
29
3
11
9
4
KSČM
51
1
4
1
3
2
3
4
4
10
1
2
18
2
ODS
8
1
0
4
0
4
5
3
0
0
17
2
0
0
Piráti
14
0
19
0
3
4
0
0
22
17
16
9
13
9
SPD
19
1
0
1
0
10
20
0
5
0
0
41
0
0
STAN
0
20
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
0
Zlínský
Ústecký
3
3
Olomoucký
Karlovarský
0
0
Jihomoravský
Plzeňský
20
ČSSD
Středočeský
ANO
Hlavní město Praha
Jihočeský
Moravskoslezský
Tabulka 4.9: Kde se akce v rámci kontaktní kampaně uskutečnila?
TOP 09
27
84
15
53
17
24
27
13
20
23
43
24
31
13
celkem
181
115 58
68
38
50
82
45
90
90
80
92
72
32
Zdroj: autoři
4.7 Kampaně třetích stran Nová volební pravidla s sebou přinesla krom jiného i nový pojem – registrovanou třetí osobu, která se může na kampani oficiálně podílet. Tou se podle zákona myslí fyzická či právnická osoba, která je zapsána v seznamu dohledového úřadu (Zákon č. 322/2016 Sb). Tento institut úzce souvisí s nutností označování politické reklamy jejím zadava‑ telem a zpracovatelem. Dříve do volebního klání mohl vstupovat de facto kdokoliv, kdo měl zájem a dostatek finančních prostředků. Díky absenci nutnosti označování reklam se tak občané mohli setkávat s ce‑ lou řadou anonymních reklam a kampaní, které měly za účel pomoci – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264313