jako pověřenec OSN na služební cestě, tudíž syn není ani s ním…“ Hlas jí začal slábnout. Obdivuhodně se držela, ale i to mělo určitě svou mez. „Milá paní,“ přijal jsem s povzdechem nabídnutou roli, byť jsem ji plně nechápal. Teď bylo nejdůležitější udržet matku na telefonu. „Milá Alice. Věřte mi, že nemáte nejmenší důvod ke starostem. Váš syn je tady. A i když se to právě teď tak nezdá, všechno má rozumné vysvětlení.“ Zatímco jsem mluvil, natahoval jsem na sebe oblečení, neboť se na břehu objevil manželský pár se psem. Ujistil jsem se, že injekční stříkačky v pouzdře jsou celé a v pořádku. „Pojďte se domluvit. Pokud mi povíte, kde jste, velmi brzy se sejdete se synem a já vám odpovím na všechny vaše otázky.“ Matka se suše zasmála. „Nechte si ty žvásty. Řekněte rovnou, co chcete, a já slibuju, že schůzku zvážím.“ „Jste psycholožka. Snad mi umíte poradit, jak vás můžu přesvědčit o svých čestných úmyslech. Milá paní. Vážená paní doktorko Kaarnaová. Jádrem všeho je, že vy musíte v prvé řadě dostat novou dávku léku, aby vaše už započatá léčba zdárně pokračovala, nebo jinak…“ „Léku, to určitě… To jste byl vy, kdo mě omámil, když jsem v pátek odcházela ze své ordinace? Kde k tomu došlo, ve výtahu? Nebo jste mi hodil něco do kávy? Nepamatuju si, že bych budovu opustila po svých. Výsledkem vaší péče byla každopádně těžká dezorientace a víc halucinací, než má Fazer bonbonů ve svém nejlepším mixu. Dneska je sobota. Festivalový den. Je mi jasné, že jsem včerejší noc strávila omámená ve vaší péči a mezitím jste mi přeorali dům. A teď si myslíte, že mě omámíte znovu?“ „Není divu, že jste vyvedená z míry,“ připustil jsem. „Sejděme se a já vám všechno vysvětlím. Alice, prosím, prošla jste neobyčejně těžkou a…“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263464