98
Povo
l e n é
z t r át y
•
No
r a
Ro
b e r t s
Marcie zvedla plechovku s náplní. Patricii na chvíli připadalo, jako by v matčiných očích zahlédla určité uvědomění. Možná i trochu úlevu. Marcie záclony polila tekutinou a zapálila je. „Vidíš, jak jsou jasné! Musíš zapnout troubu, mami.“ „Upekla jsem dort?“ „Tak jako vždycky.“ Patricie vzala Marcii za ruku a odvedla ji k troubě. „Zapni troubu.“ A vedla matčinu ruku ke knoflíku. „Chce se mi spát. Potřebuju spát.“ „Jenom zapni troubu a pak si můžeš zdřímnout.“ „Pak přijde JJ?“ „Ach, už brzy ho uvidíš. Zapni tu troubu, přesně tak. Co kdyby sis prostě lehla támhle na gauč?“ Když se matka svalila na gauč, Patricie pomocí druhého zapalovače – toho, který si přinesla s sebou – zapálila záclony v obýváku. Když se blížila ke dveřím, dívala se matce do uvolněné tváře. „Zazpívej JJovi „Šťastné narozeniny“, mami.“ Ztěžklým jazykem, oči zavřené, se Marcie pokusila zazpívat. V době, kdy plyn z trouby odvedl svou práci, když se setkal s plameny a explodoval, už byla Patricie v posteli v domě prarodičů. Spala jako nemluvně. V telefonu na Reedově nočním stolku zapípalo upozornění. Převalil se, sebral ho a zamžoural na displej. „Ale sakra.“ „Policejní záležitost?“ Eloise Mathersonová vedle něj se zavrtěla. „Jo.“ Ne přímo, pomyslel si, ale protože s upozorněním na události spojené s DownEastským obchoďákem následoval Essiin příklad, nechtěl to ignorovat. „Omlouvám se.“ „O nic nejde.“ Znovu se zavrtěla. „Mám zvednout kotvy?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263404