PETR
J A RO N Ě K
Stanul jsem v cíli. Na tom místě uvnitř hlubokého lesa vyrůstalo vysoké křoví a mladé stromy. Uprostřed zarůstajícího palouku však zůstal volný prostor a na něm se zemí srovnané trosky domu. Vzal jsem do ruky kus ohořelého trámu a usedl jsem. Pochopil jsem vše. Už jsem věděl, co je to za místo. Pochopil jsem i zmatená slova lesního muže. Vzpomněl jsem si. Má minulost se spojila s mou přítomností. Zůstal jsem sedět zcela ochromeně, jen jsem upíral pohled na kus temného dřeva ve svých rukou a vybavoval si vzpomínky. Přemohl mě pláč.
– 100 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263373