Školní vzdělávání ve Švédsku (Ukázka, strana 99)

Page 1

v tom, že školy přispívají stále větší měrou k tomu, aby žáci dosahovali cílů učení, projevovaly se slabé a silné stránky školy, mohla být vyvíjena a zlepšována kritéria známkování na základě zkoušek, bylo možné spravedlivé hodnocení podle stejných kritérií a aby bylo zřejmé na školní a národní úrovni, zda bylo dosaženo cílů učení (Werler; Claesson 2010). Známkování v povinné škole začíná od roku 1995 v osmém ročníku, známky jsou udělovány každý půlrok. Existují tři úrovně známek: uspokojivě (G – godkänd), dobře (VG – väl godkänd), velmi dobře (MVG – mycket väl godkänd). Žáci, kteří nesplnili požadavky v určitém předmětu, získávají místo známky písemné hodnocení. Žáci přecházejí automaticky každý rok do vyššího ročníku. Ředitel školy může nechat žáka propadnout, nebo ho převést do vyššího ročníku. Na konci povinné školní docházky se uděluje závěrečné vysvědčení ze základní školy (slutbetyg från grundskolan). Získání závěrečného vysvědčení opravňuje jeho držitele k přechodu do vyšší sekundární školy. Poté, co žáci opustili základní školu, mohou si doplnit vysvědčení o jejím ukončení testy nebo dalším studiem či individuálními programy v rámci vyššího sekundárního vzdělávání (National summary sheets… 2008, Werler; Claesson 2010). Hodnocení žáků ve vyšších sekundárních školách je průběžné, známky se udělují na konci každého kurzu. Hodnocení zahrnuje národní testy z určitých předmětů. Známky jsou stejné jako v povinné škole, plus známka neuspokojivě/neuspěl (IG – inte godkänd). Neexistuje závěrečná zkouška, absolventi však získávají vysvědčení o ukončení vzdělávání. Zahrnuje přehled kurzů žákova studijního plánu a známky, které v každém kurzu získal. Po ukončení vyššího sekundárního vzdělávání mají žáci právo opakovat testy, aby si zlepšili své známky (National summary sheets … 2008, Werler; Claesson 2010). Zavedení nového kurikula (viz kapitola 5) bylo v devadesátých letech minulého století spojeno se zavedením nového systému známkování. Zatímco starý systém byl založen na kvantitativní bázi (známky 1–5), orientoval se nový systém, zavedený v té době, spíše na kvalitativní taxonomie. Frustrace učitelů, rodičů a hospodářství z málo diferencovaného vzdělávacího systému vedla k diskusi o znovuzavedení starého systému. Spolu s tím učitelé začali, podporováni řediteli škol, nápadně často udělovat velmi dobré známky. To se dělo na jedné straně proto, aby zbavili učitele nejistoty z udělování známek, také však proto, aby škola 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263090


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
Školní vzdělávání ve Švédsku (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu