Joel přistoupí ke stolu a Nina vzhlédne. Pohled má studený a tvrdý, úplně ho šlehne do obličeje. A Joel si šokovaně uvědomí, že ho Nina skutečně nenávidí. On si vždycky myslel, že se Nina bude stydět, pokud se znovu uvidí. Požádá ho o odpuštění. Ale v její verzi příběhu je za hajzla on. To on mě zachránil před tebou. „Joeli!“ vyhrkne máma radostně. „Můžu přijít později, jestli máš práci,“ řekne Joel a kradmo se podívá na Ninu. „Ale prosím tě,“ odmítne to máma. „Půjdeme ke mně, tady je rámus.“ Nina nehne ani brvou. Máma ji poplácá po ruce a vstane. Joel jde ven jako první, celou cestu si říká, jestli ho Nina sleduje. Zase začne refrén. Kytarista vzhlédne od nástroje a usměje se na své nadšené publikum. Je mnohem mladší než Joel. Moc mladý. Joel vyjde s úlevou na chodbu. „Mám zavřít dveře?“ zeptá se Joel mámy u ní v pokoji. „Ani ne. Ráda si to poslechnu.“ Joel si sedne na pohovku. Přemýšlí, co by řekl. „Spalas dobře?“ „Myslím, že ano. Nic si nepamatuju, takže asi jo.“ Máma se usměje. Z chodby se ozvou první akordy písně, kterou Joel nedokáže zařadit. „Teď když vím, že Nils je zpátky, spí se mi tak dobře,“ poznamená máma. Joel se podívá do předsíně. „A teď je tady?“ zeptá se. „Ne. To snad sám vidíš.“ Joel kývne. Mámy se to nijak nedotklo. Obličej má jemný a zasněný. Spokojený.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS262611