Soustředila jsem se pokaždé, když máma přidala plyn, na rozdíl od dieselového motoru plynulé hučení. Ani o tom jsem nemohla mluvit. Pomalé houpání tlumičů, jak jsme proplouvaly ulicí. Když jsme otevřely dveře bytu, ucítila jsem olej na smažení. Buon giorno! zavolal Steve. Na hlavě bílou kuchařskou čepici, opásaný červenou károvanou zástěrou. Zubil se na nás. Svatá dobroto, vydechla moje máma. Benvenuti, řekl Steve. Vítejte v Itálii, lilek parmigiana pro naši malou vegetariánku. Máma se zasmála a přitiskla se k němu, aby mu dala pusu. Z hlavy mu sundala kuchařskou čepici a sama si ji nasadila. Jsi vůbec z Itálie? zeptala jsem se. Nejsem, řekl s italským přízvukem. Ale v Itálii umějí vařit, panečku. Udělal palcem, ukazováčkem a prostředníčkem špetku a zakmital rukou ve vzduchu. A odkud jsi? zeptala jsem se. Kde máte kořeny? Kořeny, řekl Steve. Na těch nezáleží, vždyť víš. Ty nemají vliv. Každej z nás je originál. Pocházím z rodiny Nintendo. To je rodný příjmení mojí mámy. Jsem odkojenej joystickem. A z druhýho kolena AC/DC, skvělá parta tátů, co přišli pozdějc, Back in Black a You Shook Me All Night Long, solidní předchůdci Nirvany. Ale z které země pocházíte? Ty se nedáš, co. Madam zajímá moje země původu, nasadil Steve znovu italský přízvuk. Tak tou je Albánie, rovnou čarou přes moře naproti Itálii, ale já tam v životě nebyl. Jenom jsem slýchal zvěsti o překrásných horách u pobřeží, olivových hájích, ze kterých se ti sevře srdce, svolávání na modlitby z minaretů, nejlepší jídlo, jaký měl svět kdy možnost okusit, ale já jsem ho ochutnal jenom u dědy a babičky. Naši dělali pro Oscara Mayera. Asi tak. Nepocházíme odnikud. To jsem vůbec netušila, řekla moje máma. Bouchla Steva
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS262595