Leo stáhl ruku z Frannyina ňadra a ukázal do vzduchu. „Tuhle píseň hráli, když jsem sem přišel.“ Lehce zazpíval: „Nemůžu pomyslet na to, že budu bez tebe.“ Bar byl, jak Heinrich rád říkal, západní Německo a Franny to chápala jako progresivní pružný postoj k pracovním silám. Ale hala byla pod kontrolou Východu. Byla plná sovětských špionů, s čímž byste nepočítali. „Raději se tomu místu vyhýbej,“ poučoval ji Heinrich, když k němu nastoupila. „Jakmile jseš v hale, zůstaneš sama. Bar tě nezachrání.“ Ale musela dojít k závěru, že ji neznají o nic víc, než zná ona je. Její uniforma servírky by ji prozradila, ale byla teď skrytá pod kabátem a boty mohly patřit kterékoli bláznivé ženské z hotelu. Palmer House měl velkou halu s masivními čalouněnými pohovkami s pestrými vzory. Některé byly kruhové a střední část směřovala k lustrům jako fez. Obrovský perský koberec by pokryl basketbalové hřiště. Na stropě, který sahal až do druhého podlaží a v malém připomínal Sixtinskou kapli, byli místo Adama s Bohem znázorněny hvězdy řecké mytologie – mezi nadýchanými oblaky se vznášela Afrodita obklopená bezejmennými nymfami. Byla to hotelová hala, kde se scházeli turisté a fotografovali se před květinovou výzdobou tyčící se do výšky. Pivoňky v únoru. Dokonce i v jednu hodinu po půlnoci tu byli lidé, co bezcílně bloumali halou. A za mramorovým pultem stáli mladí muži v elegantních tmavých oblecích a ženy v kostýmech, připravení jim nabídnout pomoc. Ještěže bar aspoň zavíral. Zaměstnanci recepce zde sloužili celou noc. Franny a Leo chvíli pozorovali svůj odraz v mosazných dveřích výtahu, poté, co Franny stiskla šipku vzhůru. „Nikdo vás nebude podezírat z toho, že patříte ke mně,“ řekl jí, okouzlen filmem, ve kterém teď spolu hráli. Začal se trochu komíhat, aby viděl, jak se uklánějí zleva doprava, zprava doleva. Šeptem ho vyzvala, aby stál rovně. Výtah sjížděl k nim: páté podlaží, čtvrté, třetí, druhé – a pak se dveře otevřely. „Tak a můžeme jít,“ řekla a snažila se ho přinutit, aby šel dál sám. Ale moc si od toho neslibovala. Podíval se na ni. „Kam můžeme jít?“ 100
Patchettová_Společenství_vnitřek.indd 100
23.05.2019 13:03:01 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS262515