se, že budu nadále prospěšný paní Jack, vaše nabídka je však nadmíru potěšující.“ „Pojď se mnou na ranní směnu. Nádobí tu nech, chůva ho sklidí.“ S tím Mali zmizela ve vedlejší místnosti. Když s ní pak Pěter odjížděl, počastoval Jack pohledem, který vyjadřoval něco mezi sklíčeností a vztekem. Ale s tím si teď těžkou hlavu dělat nesměla. Byl v bezpečí a na tom jediném záleželo. Ještě než kamarádka zamířila do práce, kdovíjak se jí povedlo Jack přesvědčit, aby si dala sprchu, zdřímla si v opravdové posteli a teprve pak vyrazila. Chůva zpívala Judy písničku a Jack na sebe pouštěla proudy horké vody. Okolí jezer skýtalo k mytí nejlepší podmínky, o vodu tu nebyla nouze, a tudíž nedocházelo k odstávkám. Za dvacet minut už Jack spala bezesným spánkem v Maliině posteli pro hosty.
Vzorky dorazily, zrovna když byla Med zabraná do práce na stanovišti ležícím nejdál od recepce. Mladý poskok z nemocniční laboratoře, který je donesl, však musel počkat na jakési výsledky a nějak se při tom zatoulal až k jejímu stolu. Stoupl si přesně tak, aby jí přes rameno dokonale viděl na neurální mapu muže, který odmítal přestat s malováním. „Co to je?“ zeptal se bez oslovení. „Mozek?“ Ještě se o svém výzkumu s nikým nebavila. Zprávy, které o něm rozesílala, zůstávaly bez odpovědi, a když zkoušela zveřejnit články, nikdo je nekomentoval. Už ji to štvalo tak, že svoje zjištění prostě vysypala na nového poskoka: „Je to jeden můj pacient, vznikla u něj závislost zatím neznámého druhu. Nic podobného jsem ještě neviděla, jeho dopaminový systém se v řádu několika dní naprosto proměnil.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS262348