za slabé (Jones, 2006). Pro běžkyně či juniorské běžce může být rychlost 16 km.h–1 příliš vysoká, a proto se k posouzení ekonomiky běhu využívají např. rychlosti běhu 14 km.h–1 nebo 12 km.h–1. Přibližnou ekonomiku běhu pro určitou rychlost běhacího koberce lze stanovit pomocí vztahu: VO2 [ml.kg–1.min–1] = 13,5 × v [m.s–1] – 8,5, tj. např. pro rychlost 12 km.h–1 36,5 ml.kg–1.min–1, pro rychlost 14 km.h–1 44,0 ml.kg–1.min–1 nebo pro rychlost 16 km.h–1 51,5 ml.kg–1.min–1. Alternativou je vyjadřování ekonomiky běhu v rozměru [ml.kg–1.km–1], orientačně lze ekonomiku 170–180 ml.kg–1.km–1 hodnotit jako vynikající, 180–190 ml.kg–1.km–1 jako velmi dobrou, 190–200 ml.kg–1.km–1 jako lehce nadprůměrnou, 200–210 ml.kg–1.km–1 jako lehce podprůměrnou a 210–220 ml.kg–1.km–1 hodnotit jako slabou (Jones, 2006). Tabulka 9.6 Morfofunkční ukazatele u elitních atletek běžkyň: srovnání dle zaměření na krátké, střední a dlouhé tratě (stupňovaný maximální test na běhacím koberci, Heller, nepublikované výsledky) Krátké tratě (n = 14) Střední tratě (n = 28) Dlouhé tratě (n = 14) Věk [r]
Hmotnost [kg] Výška [cm]
BMI [kg.m–2] Těl. tuk [%]
Tukuprostá hmota [kg]
18,7 ± 2,6
18,1 ± 2,6
59,7 ± 4,8
55,6 ± 5,4 a
21,0 ± 1,5
19,6 ± 1.5 a
54,2 ± 4,6
4,4 a
169 ± 5
9,2 ± 4,4
167 ± 4
9,3 ± 1,8
50,3 ±
23,8 ± 3,6 bc 57,1 ± 4,8 169 ± 4
20,2 ± 2,1
6,6 ± 2,7 bc
53,7 ± 3,4 bc
VO2max [l.min–1]
3,16 ± 0,36
3,24 ± 0,34
3,42 ± 0,44 b
Výkon max [km.h–1,5 %]
14,7 ± 1,0
15,5 ± 1,0 a
15,4 ± 1,2 b
VO2max [ml.kg–1.min–1] SFmax [min–1]
VO2/SFmax [ml.kg–1] Vmax
[l.min–1]
DFmax [min–1]
53,0 ± 5,6 195 ± 10
58,0 ± 3,8 a 192 ± 7
59,3 ± 4,4 b 181 ± 9 bc
0,272 ± 0,032
0,304 ± 0,023 a
0,327 ± 0,020 c
57,1 ± 7,3
58,6 ± 8,9
58,2 ± 9,5
104,4 ± 8,2
108,7 ±
15,6 a
103,0 ± 13,4 b
VTmax [l]
1,85 ± 0,21
1,88 ± 0,34
1,80 ± 0,32
Tvent [% výkonmax]
79,4 ± 4,8
75,9 ± 3,0
78,5 ± 2,2
12,4 ± 2,0
12,6± 2,6
11,0± 1,6 bc
Tvent [%VO2max]
Tvent [% SFmax] LAmax
[mmol.l–1]
80,4 ± 4,4
90,9 ± 2,4
77,7 ± 3,8
89,2 ± 2,9
79,8 ± 3,7
90,8 ± 0,9
a =
významný (p < 0,05) rozdíl mezi skupinou běžkyň na krátké a střední tratě, b = významný (p < 0,05) rozdíl mezi skupinou běžkyň na krátké a dlouhé tratě, c = významný (p < 0,05) rozdíl mezi skupinou běžkyň na střední a dlouhé tratě
Jones (2006) uvádí doporučené hodnoty VO2max pro elitní vytrvalostní běžkyně, resp. závodnice světové úrovně okolo 70–80 ml.kg–1.min–1, u běžkyň mezinárodní úrovně cca 60–70 ml.kg–1.min–1 a u běžkyň národní úrovně okolo 55–65 ml.kg–1.min–1, přičemž u juniorek se doporučuje cca 50–60 ml.kg–1.min–1. Výsledky uvedené v tabulce 9.6 u elitních běžkyň 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261989