Chtěl, aby mu Lecter odpověděl. Potřeboval osobní odpověď, teprve pak by mu mohl říci to důležité. Jenže jak to udělat? Prohrabal znovu celou krabici s výstřižky o Lecterovi a všechny je znovu pročetl. Nakonec ho napadlo zcela jednoduché řešení a znovu se pustil do psaní. Když si dopis po sobě přečetl, zdál se mu až příliš nesmělý a ostýchavý. Podepsal se „Věrný obdivovatel“. Nějakou chvíli se na podpis díval a přemýšlel. „Věrný obdivovatel“ opravdu je. Panovačně vysunul bradu dopředu. Palcem v rukavici si vytáhnul z úst protézu a položil ji na piják. Horní část byla velmi neobvyklá. Zuby byly normální, rovné a bílé, ale růžové akrylové patro bylo zprohýbané tak, aby pasovalo do všech pokroucenin a mezer jeho dásní. K patru byla připevněna měkká plastická protéza s obturátorem, který mu při mluvení pomáhal uzavírat měkké patro. Vytáhl z psacího stolu krabičku. Byla v ní další zubní protéza. Horní patro bylo stejné, ale bez obturátoru. Na pokroucených zubech byly tmavé skvrny a vycházel z nich slabý puch. Byly totožné s babiččinými zuby uloženými ve skleničce v přízemí. Dolarhyde nasál pach a nozdry se mu zachvěly vzrušením. Roztáhl ústa do propadlého úsměvu, nasadil si protézu a navlhčil ji jazykem. Na místě podpisu dopis přeložil a zakousl se do něj. Když dopis znovu rozložil, podpis byl orámován oválnou stopou po kousnutí. Jeho notářská pečeť stvrzená starou krví.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261776