Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi
Kvalitu komplexního plánu podniku z hlediska propojenosti předurčuje konzistentní soustava cílů. Zabezpečení finančních cílů předpokládá plnění cílů obsažených v jiných dílčích cílech, jako je plán prodeje, plán výroby, plán výzkumu a vývoje apod. Vrcholový management stanovuje pro tvorbu finančního plánu dvě skupiny cílů: široké a specifické. Široké cíle se vyznačují svým verbálním vyjádřením, které nebývá podpořeno číslem. Svým charakterem jsou blízké poslání podniku, nicméně jsou zpravidla zaměřeny i na interní fungování společnosti (nemusí tedy reprezentovat firmu navenek). Například základním širokým cílem může být nepřetržitý růst tržní ekonomiky společnosti. Další široký cíl může spočívat v tom, že v podniku budou vytvořeny takové podmínky, které budou maximalizovat zájem a motivaci pracovníků. Prostředí musí být charakteristické vysokou etikou, čestnými činnostmi, vysokým standardem práce, spravedlivým odměňováním. Práce musí být realizována na ziskové bázi a na růstu zisku (což je další širší cíl podniku), na zabezpečení širokého okruhu zákazníků, kterým budeme nabízet kvalitní výrobky. Posledním a velmi významným cílem pak může být pozitivní a dynamická filozofie managementu, což je základní předpoklad růstu každé společnosti. Specifické cíle vycházejí z cílů širokých a určují konkrétní úkoly pro definovaný časový horizont. Ke specifickým cílům patří například 10% meziroční nárůst objemu prodeje v následujících třech letech, přičemž v nejbližším roce to bude nárůst o 4 %. Návratnost celkových investičních výdajů má dosáhnout 12 % a návratnost v nejbližším roce bude činit 8 %. Předpokládáme rovněž nárůst zisku ve výši 1,5 % apod. Význam formulace cílů nespočívá pouze v tom, že tvoří základ pro tvorbu finančního plánu, ale současně také plní funkci motivační a jsou normou pro měření jejich výkonnosti. Formálním impulzem plánovací aktivity je formulace plánovacích premis, která ve své podstatě představuje souhrn instrukcí vrcholového managementu pro tvorbu finančního plánu. Jak jsme již předeslali, z pohledu plánování je velmi důležitý časový horizont a též správná volba informací vstupujících do procesu plánování v různých časových rovinách. Nicméně jsme také zdůraznili, že mezi jednotlivými plány existuje vzájemná provázanost, která je stejně důležitá jako časový horizont. Plány však mají svou autonomii a své specifické úlohy, což je patrné i z tabulky 14. Tabulka 14 Charakteristické rysy jednotlivých druhů plánování Druh plánu Dlouhodobé plánování
Obsah
• plán výsledku hospodaření • plánová bilance • ukazatele Roční plánování • peněžní toky • finanční účty • plán výsledku hospodaření • plánová bilance Krátkodobé • peněžní toky plánování • běžný stav hotovosti
Vnitřní členění po letech
Celková doba zpravidla 5 let
po měsících
1 rok
dny, týdny, dekády
do 3 měsíců
Plánovací základna • roční uzávěrky • minulé zkušenosti • ukazatele • zásadní rozhodnutí • poslední uzávěrka • údaje o odbytu, nákupu, personálu a investicích • smluvní závazky (objednávky, závazky vůči dodavatelům apod.)
Pramen: GRÜNWALD, R., TERMER, T., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování. VŠE, Praha 1999. ISBN 80-7079-587-5. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261542