„Že by si někoho našel?“ dumal Dominik, „že by to tak rychle vzdal?“ Dominik Josefovi nevěřil a rozhodl se jeho dovolenou prověřit. Zjistil si, že letenka do Španělska na jméno Josef Starý skutečně existuje. Teď už jen Josefa pohlídat, aby skutečně odletěl. V den Josefova odletu se ale Dominik nemohl z práce uvolnit. Vyslal za ním mladého policistu s příkazem, aby se ujistil, že sledovaná osoba skutečně odletěla. Policista si tento příkaz vysvětlil po svém. Podle něj stačilo dohlédnout, že sledovaný na letišti prošel odbavením. Když toto zkontroloval, odešel a náčelníkovi pak nahlásil, že sledovaná osoba odletěla. Dominikovi se ulevilo. Bude mít dva týdny klid. Nebude muset toho šílence nahánět. Josef dobře věděl, že za ním celou cestu do Prahy jelo neoznačené policejní auto. Věděl, že policista v civilu za ním šel do letištní haly a sledoval ho při odbavení. Pak také pozoroval, jak policista z letiště odchází. Josefovi se ulevilo. Už se bál, že bude muset skutečně odletět! „Neměl jsi místo sebe posílat toho poskoka, Ilumináte!“ pomyslel si s velkým zadostiučiněním. Počkal, až se přiblížil čas odletu, pak se vrátil zpět do letištní haly, kde se zamíchal do davu, který letiště opouštěl. Autobusem se dostal do centra a metrem přejel k půjčovně aut. Jeho auto muselo ty dva týdny stát na letištním parkovišti. To mu ale nevadilo, on teď potřeboval jiné. Vybral si nenápadné auto běžné značky, které mělo tmavá skla. Takové auto bude pro to, co plánoval udělat, ideální. Potom se ubytoval v levném hostelu na kraji Prahy a akce mohla začít. Měl dva týdny na to, aby splnil své poslání. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261455