odpoledne ještě potřebovat! Nekoukej, vím, že je pátek! Asi tak kolem třetí. Můžeš?“ „Samozřejmě! A ten rozhovor s lumpíkama ti ani trochu nezávidím,“ dodal s účastí v hlase.
--Jen co s Darinou dokončili zápis, odhodlaně vyťukal Olinino telefonní číslo. „Jak víš, že ti chci volat? Telepatie?“ ozvala se potěšeně. „Možná. Můžeme se dnes vidět?“ řekl naléhavě. „Ráda! Tenhle hovor si vykládám tak, žes už dopřemýšlel a dáváš mi šanci. Jenže dnes to mám trochu divoký. Hned po práci jedu do nemocnice za mámou. Operaci zvládla a pomalu začala chodit. Chci ji trochu rozveselit. Ale večer bych mohla.“ „To mi vyhovuje. Večer tě čekám tentokrát u mě doma! Čau.“ Darina se za stolem unaveně protáhla a nešťastně si podepřela bradu. „Nečeká nás pohodové období, Davide,“ řekla smutně. „Před dvěma roky byl na tom Leoš se zdravím podobně… Pak byl měsíc ve špitále. Měls vidět, co tady Kamil vyváděl. Večírky v luxusních restauracích, prý s obchodními partnery… Hrůza! Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261360