Urgentní medicína v klinické praxi lékaře (Ukázka, strana 99)

4

Urgentní medicína v klinické praxi lékaře Tab. 4.4 Parametry hodnocené během FEEL hodnocený parametr

popis výsledku vyšetření

srdeční tamponáda

ano – ne

spontánní kontrakce levé komory srdeční

ano – ne

pravá komora srdeční

dilatovaná – normální – zkolabovaná

dolní dutá žíla

normální/dilatovaná – zkolabovaná

Tab. 4.5 Parametry hodnocené během FATE a BLUE: CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc, PE – plicní embolie hodnocená struktura

hodnocený parametr

výsledek vyšetření

levá komora srdeční

systolická funkce

normální funkce – snížená funkce

pravá komora srdeční

velikost

normální – dilatovaná – zkolabovaná

perikard

tekutina v perikardu

žádná – přítomna – tamponáda

dolní dutá žíla

rozměr respirační variace

normální – dilatovaná – zkolabovaná ano – ne

pleura

pneumotorax tekutina v pleurální dutině

přítomen – nepřítomen přítomna – nepřítomna

plíce

infiltrace linie typu a linie typu b

přítomna – nepřítomna přítomny: CHOPN, astma, PE přítomny: plicní edém

s hodnocením kvalitativního charakteru, bez nutnosti přesného měření rozměrů, průtoků apod. Vyšetření podle protokolu FAST je zaměřeno pouze na detekci volné tekutiny v břišní dutině.

Kazuistika č. 4: Pacientka s hypertenzí a dušností Výjezd domů k 58leté pacientce s hypertenzí, před týdnem změna farmakoterapie, 3 dny dušnost (NYHA III). Zjištěn krevní tlak 200/105 mm Hg, TF 105 pulzů/min, saturace O2 97 % v klidu, 92 % při minimální námaze, fyzikální nález normální. Své obtíže jednoznačně vztahuje ke změně terapie a vysokému krevnímu tlaku. USG vyšetření hrudníku v terénu však prokázalo akutní cor pulmonale (obr. 4.14): dilataci pravé komory srdeční s přetlačením mezikomorové přepážky do levé komory, dilatovanou a nekolabující dolní dutou žílu a normální nález na plicích. Stanovena pracovní diagnóza submasivní plicní embolie a nemocná byla primárně transportována do kardiocentra, následně potvrzení diagnózy a úspěšná léčba systémovou trombolýzou.

Přínos USG: šlo o klíčové vyšetření pro stanovení příčiny dušnosti. Na základě výsledku nebyla nemocná transportována do lokální nemocnice bez dostatečného diagnostického a terapeutického zázemí, ale do kardiocentra.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261342

Monitorování v urgentní medicíně

4

Obr. 4.14 Typický obraz akutního cor pulmonale v kazuistice č. 4 (a – normální echokardiografický nález, PK má menší příčný rozměr než LK, b – nález u nemocné s akutním cor pulmonale, PK je dilatovaná a větší než LK, mezikomorové septum je vtlačované do dutiny LK, c – normální náplň a rozměr DDŽ, d – dilatovaná DDŽ u nemocné s akutním cor pulmonale (PK – pravá srdeční komora, LK – levá srdeční komora, PS – pravá síň, LS – levá síň, DDŽ – dolní dutá žíla)

4.7.2 CT vyšetření v přednemocniční péči V pilotních studiích se ověřovalo použití výpočetní tomografie (CT) v přednemocniční péči (Norsko, Německo, Velká Británie, USA). Většina těchto projektů byla zaměřena na diagnostiku intracerebrálního krvácení, ať již neúrazového (koncept mobilních iktových jednotek, viz obr. 4.15), nebo úrazového, přičemž diagnostická přesnost lékařů v PNP byla dostačující a hlavně bezpečná. Většinou byl navíc používán telemetrický

Obr. 4.15 Ukázka CT přístroje v sanitním voze norské zdravotnické záchranné služby 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261342

4

Urgentní medicína v klinické praxi lékaře přenos snímků radiologovi ke konzultaci. V některých systémech péče může mít rozhodnutí o směrování pacienta (např. Norsko s velkými vzdálenostmi a lékařem v PNP pouze v letecké ZZS) klíčový význam a znamená dodržení terapeutického okna pro více pacientů díky včasné diagnostice.

4.8 Závěr Technický rozvoj s miniaturizací přístrojů, využíváním bezdrátových technologií, s online přenosy a rozvojem telemedicíny nesporně přispívá k lepší diagnostice a tím i ke zlepšení péče o pacienty. Přesto přístroje samy o sobě nikdy nemohou nahradit klinickou diferenciálně diagnostickou rozvahu a nesmějí ani oddálit terapii v případě kritických stavů.

Literatura: BALÍK M. Ultrazvukové metody a anesteziologie. Postgraduální medicína 2009; 11 (3): 31–37.

DRÁBKOVÁ J. Závažná mozkolebeční poranění – soudobé a budoucí aspekty. Referátový výběr anest. a resuscitace 1, 1996, s. 18–40.

HÁJEK M. Diagnostický a léčebný standard otravy oxidem uhelnatým. Urgent. Med. 2009; 12 (1): 19–22.

JANÍK P. Microstream – metoda měření CO2. Urgent. Med. 1999; 3–4: 58.

KARABINIS A, et al. Whole-body ultrasound in the intensive care unit: a new role for an aged technique. J. Critical Care 2010; 25 (3): 509–513.

KNOR J, POKORNÁ M. Prognostický význam monitorování pEtCO2 u KPR v terénu.

Anest. Neodkl. Péče 1998; 6: 257–260.

KNOR J. Význam časné antikoagulační terapie na přežití pacientů s náhlou srdeční zástavou pro akutní infarkt myokardu, disertační práce, III. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, oborová rada Fyziologie a patofyziologie člověka, 2012.

MAUER D, SCHNEIDER T, ELICH D, DICK W. Carbon dioxide levels during pre-hospital active compression-decompression versus standard cardiopulmonary resuscitation. Resuscitation 1998; 39 (1–2): 67–74.

NAKATAMI K, YUKIOKA H, FUJIMORI M, et al. Utility of colorimetric end-tidal carbon dioxide detector for monitoring during prehospital cardiopulmonary resuscitation. Am. J. Emerg. Med. 1999; 17 (2): 203–206.

POKORNÁ M, NEČAS E, KRATOCHVÍL J, et al. A sudden increase in partial pressure end-tidal carbon dioxide (pEtCO2) at the moment of return of spontaneous circulation. J. Emerg. Med. 2010; 38 (5): 614–621.

POKORNÝ J, st. Historie monitorování v anesteziologii. Anest. Neodkl. Péče 1996; 1: 43–45.

PRICE S, et al. World Interactive Network Focused On Critical UltraSound ECHO-ICU Group: Echocardiography practice, training and accreditation in the intensive care: document for the World Interactive Network Focused on Critical Ultrasound (WINFOCUS). Cardiovasc. Ultrasound 2008; 6: 49–83. ŠEBLOVÁ J. Monitorování na Záchranné službě hl.m. Prahy. Anest. Neodkl. Péče 1997; 4: 159–162.

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261342