Filozofie vždy měla a má metodu svého poznání světa: Metoda obecné teorie světa a teorie poznání vždy spočívala v: a) kategoriální analýze bytí; b) kategoriální analýze jednotlivých druhů bytí jsoucna, tj. přírody, kultury, člověka a dějin. Celé filozofické a vědecké poznání zakládá nejen ontologie, ale i gnozeologie.
Filozofická teorie poznání: Již po staletí klade a řeší zásadní otázky po původu poznání a povaze zkušenosti, po limitech poznání, typech poznávací činnosti. Je filozofická disciplína, jejíž předmětem je zkoumání předpokladů, podmínek, struktury, forem, cílů a výsledků procesu poznání. Základní problematika: a/ co je poznání a co znamená poznávat; b/ proč člověk poznává; c/ co je předmětem poznání; d/ jak se poznávání uskutečňuje; e/ jak je nositeli poznávací předmět dán a jakými způsoby jej zkoumá; f/ spolehlivost a pravdivost poznání.
Základní charakteristika významu termínů filozofie poznání: (podle Lukáše Nováka a Vlastimila Vohánky) Noetika – filozofická disciplína řešící tzv. noetický problém, tj. otázku, zda lidské poznání je principiálně schopno dosahovat pravdy a jistoty.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261283