Neèas-zlom.qxd21.5.201922:26Stránka98
„Podle stop to byl on, kdo pomáhal vykopat Jitčino tělo. Zaplatili mu,“ ukázal těžký plátěný váček, který našel v kapse mrtvého. „Potom ho odstranili jako nepohodlného svědka. Využili nedalekého čerstvého hrobu, aby ho tam ukryli. Mohli ho samozřejmě zahrabat do hrobu místo Jitky, měli by méně práce, když jáma už byla připravená. Z toho je zřejmé, že věděli o nás, o tom, že ráno přijdeme kopat. Nechtěli, abychom ho našli.“ Rychtářovy oči se zastavily na váčku. „To stříbro mu nechali v kapse?“ Mojmír pokrčil rameny. I jemu to bylo divné. „Nejspíš pro ně bylo poskvrněné. To by ukazovalo na pověrčivé pachatele.“ „A tělo odtáhli do noci?“ ujišťoval se rychtář. Zahleděl se do dálky. Mojmír nemusel ani sledovat jeho pohled, věděl, kam se dívá. Severní les se černal za pruhem neduživé louky, ohraničený z jedné strany cípem potoka a mokřadem, z druhé pak příkrým svahem s tvrzí. V dálce, kde začínaly tmavé stromy, se i teď ve dne držel mlžný opar. „Museli být aspoň dva,“ ozval se Radslav. „Táhli nosítka, nebo měli koně. Třeba najdeme nějaké stopy.“ „Pošlu pár mužů,“ navrhl rychtář. „Dej mi ty dva,“ ukázal Radslav na dvojici, která se s Borešem vracela z obhlídky hřbitova, „obejdeme kraj lesa, v té podmáčené hlíně se jistě stopy najdou.“ „Když něco najdete, pošli mi zprávu. Mohou se tam někde skrývat, raději se měj na pozoru.“ „Tentokrát ho dostaneme,“ prohlásil rychtář s jistotou. „Jestli to byl Mlčenlivý Janek, pak dnes zašel příliš daleko. Svolám další muže a pročešeme les…“ „Pověz mi o tom Jankovi víc,“ přerušil jej Mojmír. „Kolik lidí vlastně přepadl?“ Rychtář se nadechl a pak zas chvíli vypouštěl vzduch, jako by uvažoval o tom, že když vylíčí známého místního rabiáta v nedostatečně nebezpečném světle, poškodí tím pověst městečka.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261227