102
NEAL STEPHENSON A NICOLE GALL ANDOVÁ
Pak nastala odmlka a Tristan to počítal. „Tvrdíte, že jste čekala přes deset let, než vás vyhledáme?“ „Cha!“ Suchý, otrávený zvuk. „Čekala jsem přes jedno a půl století. A tahle ženská,“ pokračovala nelítostně, než jsme ji mohli nevěřícně přerušit, „mi pověděla ta slova, Facebook a Tristan Lyons a ODD, a řekla mi, že teď, že tohle je ten přesný měsíc, kdy mám ta slova použít, abych vás po celé té době našla. Takže. Našli jsme se. Vezměte mě do ODD.“ Tristan mi vrazil ramenem do zad, abych nečekala a řekla něco. Je vůbec možné, že ztratil řeč? A ode mě očekává, že budu akceschopnější než on? „Proč tolik toužíte se dostat do ODD?“ zeptala jsem se. „Protože v ODD budu zase umět magii,“ odsekla. „Jak jinak.“ Tristan se na ni mračil. „Paní, musím vám oznámit, že pokud je tohle vaše představa o humoru, naděláte si tím jen trable. Pokud vás někdo naučil, abyste tyhle věci říkala, musím zjistit, kdo to byl a proč –“ „Ona! To ona!“ odsekla stařena nakvašeně a znovu mě kostnatým prstíkem dloubla do ramene. „Nebýt jí, byla bych už mrtvá. Všechny ty roky jsem zůstala naživu jen proto, že ona to poručila.“ „Paní, vždyť jsem vás ani nikdy nepot–“ začala jsem znovu protestovat. „Mohla bys mi aspoň přestat vykat a říkat mi paní, ty káčo! Jsi starší než já.“ S viditelnou námahou se uklidnila. „Tedy... byla jsi. Když jsme se potkaly. Teď už jsem já na světě delší dobu než většina lidí. Chápeš, jaká to je nuda?“ Tristan se už sebral dost na to, aby zase hrál roli zdvořilého absolventa West Pointu. „Moc rádi bychom vám od té nudy ulevili, paní. Co takhle jít ven a co kdybyste nám to vyprávěla celé?“ navrhl. „Musíte se tady nějak odhlásit nebo co já vím?“ „Kchch,“ zachrčela a pohrdavě máchla rukou k recepci. „Sestra Ratchedová už dávno vzdala snahu mě ovládat.“ „Která to je?“ ohlédl se k recepci Tristan. „Tristane!“ zděsila jsem se. „Seber se. To, že já nevím, co je APOP, prostě bledne ve srovnání s tím, že ty nevíš, kdo je sestra Ratchedová.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261104