98
Liz Lawlerová
•
dokud tě nenajdu
a Geraldine jí nahlížela přes rameno. Kamera nabízela nerušený výhled na ulici, ale vchod do bytu, v němž žila Emily, už ležel mimo záběr. Bude se muset Emily zeptat, kdy přesně naposled viděla zarámovanou fotografii své sestry na obvyklém místě, aby se pokusila přesněji stanovit okamžik, kdy se v bytě ocitl záhadný vzkaz. Emily ho sice našla dnes ráno, ale mohl tam být už několik dní. Poklepala policistce Mooreové na rameno. „Já už půjdu. Kdybys něco zahlédla, dej mi vědět.“ Ruth přikývla. „Jak to Emily snáší? Muselo to s ní hodně zamávat. Když jsem ji viděla naposled, vypadala jako troska.“ Geraldine se zašklebila. „Tenhle opis radši nepoužívej. Určitě ne, když u toho bude někdo další.“ Ruth nakrčila obočí, ale rychle se vzpamatovala. „To určitě ne, spolehni se.“ „Zatím si v rámci možností vede docela dobře. Znovu se vrátila do práce.“ „Páni,“ vydechla opravdově překvapená Ruth. „Tak to je kanon. Mně se líbí ten její terapeut, víš. Každému bych ho doporučila. Vzpomínáš, jak se jednu dobu Emily na stanici skoro utábořila? A on přišel, domluvil jí a ona ho poslechla, přestože my jsme jí to opakovali pořád dokola. Vyzařuje z něho jakási pohoda.“ Když Geraldine vycházela z Cechovního domu, zahlédla na schodech před vstupem líbající se pár. V nádherné budově sídlily úřad starosty města, městský archiv a matrika a kromě dalších institucí zde fungovala i kontrolní místnost s nepřetržitou službou, kde se monitorovaly bezpečnostní kamery. Ti dva, co tam stáli a líbali se, přišli asi na matriční úřad, protože v ruce té ženy zahlédla malou kytičku bílých růží. Odvrátila hlavu a rolovala v mobilu seznamem kontaktů, až našla číslo na Erika Hudsona a klepla na ikonu. „Ahoj, inspektorko Suttonová,“ ozval se. Geraldine se usmála. Jeho hlas ji okouzloval. Odměřený, ale zároveň vřelý a s náznakem humoru. Kdyby mohla milovat
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260971