a n tj e
s z i l l at
•
k a m a r á d k y
o d
k o n í
by se pak nemusel rozloučit jenom se svým postem šéftrenéra, ale i s celým vedením hřebčína. To by přece neriskoval. Tak padlej na hlavu určitě není.“ „Asi po půl hodině se Susanne ozvala znovu,“ pokračovala Mila významně ztišeným hlasem. „Okay…?“ Nelly se zase narovnala, nohu pořád skrčenou před tělem na sedačce. „Podle toho, jak to podtrhuješ, mám dojem, že z toho nic dobrýho nekouká… Tuším správně?“ Mila vzdychla. „Bohužel jen nepodložený informace. Možná fakt jenom drby.“ „Ale jaký?“ „Susanne trochu telefonovala. Povídala mi, že čím víc o tom uvažovala, tím víc se rozpomínala na situace, který se jí zdály podivný. Každopádně pak zavolala tomu a onomu, pár lidem, co Ansgara znají líp a dýl než ona. No a pak se ukázalo, že si mezitím nadělal kvůli špinavým praktikám nepřátele na víc místech. Například ještě před třema lety vedl chovnou stáj jednoho bývalýho mistra světa, a tam opakovaně nasazoval prostředky, který pak spadaly pod zákon o dopingu.“ „Cože? To snad není možný! Ten hajzl!“ rozlítila se Nelly. Mila kývla. „Přesně tak. Susanne z toho byla taky úplně bez sebe, jak mi o tom pak vyprávěla. Takže tamodtud on pak vylítnul – stejně jako ze dvou hřebčínů předtím.“ „A co pak? Copak za to nedostal trest?“ divila se Nelly. „Jak s tímhle mohl klíďo píďo nastoupit u Casparonových? Vůbec to nechápu.“ Nelly 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260970