98
kristen ciccarelli
•
iskari
–
uvězněná královna
Roa by ráda viděla jejich výraz, ale kdyby vykoukla zpod postele, jistě by ji zahlédli. „Lirabel,“ pronesl nakonec s chladným klidem Dax, „nerozumím, co mi vlastně říkáš?“ „Říkám…“ upřesnila šeptem, „že jsem těhotná.“ Roa neslyšně sykla. Po několika vteřinách ticha se Dax přiškrceně zeptal: „Cože?“ Jedenáct týdnů. Ještě před vzpourou, když Dax jezdil na pahorkatinu a žádal o Roinu pomoc. Jsou – měli ten vztah už dlouho? Přímo Roi pod nosem? Je tohle skutečnou příčinou Lirabelina odtažitého chování? Roa si v duchu ty dva představila: Dax a Lirabel – její manžel a její kamarádka – spolu právě v té posteli, pod níž se schovává. V posteli, kde si po Essiinu pošťuchování pohověla. V duchu si namlouvala, že jí na tom nezáleží. Že ji to nezajímá. Jenže… Kdyby to byla pravda, proč by teď měla pocit, jako by se jí do žeber zaryl nůž? „Co mám dělat?“ hlesla Lirabel skoro neslyšně. Roa se nepatrně posunula, protože se kamarádce prostě musela podívat do obličeje, když vtom kdosi opět klepl na dveře. Dax několikrát zaťal pěsti, ale to byl jediný důkaz jeho rozrušení. Nakonec přistoupil ke dveřím a Lirabel se otočila tváří ke stěně, aby před příchozím skryla slzy. „Kdo je?“ vyhrkl Dax. „Poslali mě pro vás, pane!“ Hlas patřil zřejmě jednomu ze sluhů, zněl udýchaně. „Mezi vaší družinou a karavanou z Domu nebes vypukla rvačka. My… Zkrátka si nevíme rady.“ „Hned přijdu!“ zavrčel Dax, zavřel dveře a obrátil se k Lirabel. „Je mi líto, ale tohle nepočká,“ omluvil se. Roa svraštila čelo. Vždyť podobné rozmíšky by měly bez problému vyřešit Daxovy stráže…
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260614