sklenicemi s pomerančovým džusem, sendviči a miniaturními německými hotdogy. Všem mě představí. Je tu lékař se specializací na mozkové nádory a neurolog. Baví se o mozcích a magnetické rezonanci. Pak jsou tady dvě starší dámy – a už samo držení jejich těl ukazuje na akademické úspěchy. Jedna je odbornicí na řeč těla, ta druhá historická lingvistka. Já jsem obrovská podvodnice a o mé knize nikdo neslyšel. „O čem budete mluvit?“ zeptá se mě lingvistka, když se všichni představíme, usrkáváme pomerančový džus a bavíme se o tom, jak jsme nervózní. „No, říkají tomu ‚kniha o cupování pravidel‘.“ Všichni na mě dál zírají a chtějí slyšet víc. Hltám pomerančový džus a přeju si, aby v něm byla vodka. „Hmm, je to, víte, o době, kdy mi bylo pětadvacet, tehdy jsem se nervově zhroutila a vyrazila na rok cestovat. Ale byla to taková ta stereotypní roční pauza, kdy jsem hodně meditovala a dělala jógu, což vůbec nepomohlo, a tak jsem se rozhodla, že se na všechno vykašlu.“ Rozhodím rukama a ze sklenky se mi vylije trocha pomerančového džusu. „Napsala jsem knihu o tom, že máte žít život, který potřebujete, spíš než ten, o kterém si myslíte, že byste ho žít měli… Bože, doufám, že zítra budu výřečnější.“ Všichni se zdvořile zasmějí. „A o čem budete mluvit vy?“ zeptám se bleskurychle. Lingvistka se podívá přímo na mě. „Moje přednáška má název ‚Můžeme to zastavit slovy?‘. Je to o etymologii jazyka v hnutí společenského odporu a o tom, zda mohou slova přispět k pozitivní společenské změně.“ „Ááááha.“ Na krizi sebedůvěry nemám čas, protože hned nato odnesou občerstvení a objeví se Brian, aby k nám dlouze 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260558