Bir El Ambik (česky Bír el-Alko) – bière lambic (druh belgického piva) Youssof Ben Moulfrid (česky Júsuf Mula-Mezek) – moules frites, belgické národní jídlo, mušle s hranolkami
Nemůžeme samozřejmě tvrdit, že by Hergé vytvořil marolsko-arabský jazyk. Je ale pravda, že v příbězích, které se odehrávají v Chemedu (Tintin v zemi černého zlata a Koks na palubě), používá marolštinu v jazykových hříčkách pro potěšení sebe sama a úzkého okruhu znalých čtenářů v Bruselu. Případ arumbajského jazyka v jihoamerické zemi San Theodoros se od těch výše uvedených zásadně liší. Dá se říct, že arumbajština má dvě naprosto unikátní a fascinující jazykové větve. Marolsko-španělskou a anglicko-cockneyskou. Vezměme to popořádku a vydejme se na výlet do Jižní Ameriky, do San Theodoru, fascinující zemičky s vojenskou diktaturou a operetními uniformami, s 3 487 plukovníky a jen 49 desátníky. San Theodoros patří k Hergého mistrovsky vykresleným zemím, do detailu zde zachytil atmosféru mnoha zemí Latinské Ameriky nebo si možná spíš pohrál s naší představou „banánové republiky“. Ve 30. letech zemi vládne generál Tapioca, a jak se dozvídáme v Ulomeném uchu z roku 1937, je svržen generálem Alcazarem. Toho pak sám svrhne někdy předtím, než v roce 1948 vyjde 7 křišťálových koulí. Na konci Koksu na palubě z roku 1958 se opět chopí moci Alcazar… Těžko říct, kolikrát tato rošáda proběhne za těch čtyřicet let, než se Tintin do San Theodoru vrátí, nicméně v roce 1976 v Tintinovi a Los Pícaros vládne San Theodoru opět generál Tapioca. Jihoamerická republika popsaná v tomto dílu je typická latinskoamerická země nacházející se ve stínu studené války. Je to vojenská diktatura s podporou vojenských poradců ze Sovětského
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259876