Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje (Ukázka, strana 99)

8

Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje ani mezi zdravotní gramotností, pohlavím a věkem, ani místem bydliště respondenta.

U výběrového souboru dětí a adolescentů byla prokázána pouze statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a hodnocením vlastního sociálního postavení, kdy platí, že čím níže děti hodnotí své sociální postavení, tím je menší zdravotní gramotnost, což opět koresponduje se zjištěními Kučery et al. (2016), kteří ve svém výzkumném šetření také zaznamenali, že zdravotní gramotnost stoupá se sociálním statusem. Celkově lze konstatovat, že u dětí a adolescentů je nejvíce problematickou oblastí, týkající se zdravotní gramotnosti, vyhodnocování získaných informací a jejich využití v praxi, což se odráží na celkovém hodnocení zdravotní gramotnosti.

U výběrového souboru dospělých nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a pohlavím, věkem ani rodinným stavem či počtem dětí.

Statisticky významná souvislost však byla prokázána mezi zdravotní gramotností a místem bydliště i bytovou situací (p < 0,05). Platí, že zdravotní gramotnost dospělých žijících ve městě je významně vyšší než u obyvatel venkova, zároveň je významně nižší u osob žijících osaměle než u osob žijících ve společné domácnosti. Statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a dosaženou úrovní formálního vzdělání nebyla ve výběrovém souboru dospělých prokázána.

Se zdravotním stavem úzce souvisí i schopnost platit za léky. Analýza odpovědí ukazuje, že pro 106 respondentů (35,0 %) je velmi snadné hradit náklady spojené se zajištěním léků nutných k uchování zdraví. Vcelku snadné je to pro 153 osob (50,3 %).

Ovšem 34 osob (11,2 %) toto považuje za docela obtížné a 6 osob (2,0 %) za velmi obtížné. S ohledem na frekvenční analýzu dat byla provedena analýza souvislostí mezi zdravotní gramotností a vybranými ukazateli. Statisticky významná souvislost byla prokázána mezi zdravotní gramotností – vyšší zdravotní gramotnost je u dospělých v zaměstnaneckém poměru než u dospělých, kteří jsou v důchodu (p < 0,05).

Ve vztahu ke schopnosti platit za léky nutné k uchování zdraví bylo zjištěno, že neadekvátní zdravotní gramotnost mají ve významně větší míře ti dospělí, pro které je obtížné nebo velmi obtížné platit za léky nutné k uchování zdraví (p < 0,001). Ve vztahu ke schopnosti platit účty na konci měsíce bylo zjištěno, že dospělí s dostatečnou zdravotní gramotností významně častěji uvádějí, že tyto problémy nemají, naopak ti, jejichž zdravotní gramotnost je neadekvátní, připouštějí potíže ve významně větší míře (p < 0,001). Výše uvedenou statisticky prokázanou souvislost lze označit za poměrně zajímavý výstup provedeného kvantitativního šetření, který jen potvrzuje již prokázaný vztah mezi zdravím a bohatstvím z globálního pohledu. Tento výsledek výzkumu koresponduje s Berkmanem et al. (2011), kteří uvádějí, že lidé s nižším sociálním gradientem vykazují horší zdravotní stav a zpravidla umírají dříve. Výsledky systematické studie zdravotní gramotnosti provedené v osmi státech Evropské unie v roce 2014 (Kučera et al., 2016) prokazující silnou souvislost úrovně zdravotní gramotnosti obyvatel s ekonomickými podmínkami a ekonomicko-sociálním statusem (Baumann et al., 2015).

Ve výběrovém souboru dospělých byla statisticky významná souvislost prokázána i mezi zdravotní gramotností a zdravotním stavem subjektu (p < 0,01). Platí, že čím horší je zdravotní stav dospělých, tím nižší je jejich zdravotní gramotnost. Totéž platí i pro dlouhodobá (chronická) onemocnění. Byla také prokázána i statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a pohybovými aktivitami (p < 0,001). Dospělí s neadekvátní zdravotní gramotností významně více uváděli, že v posledním měsíci vůbec necvičili nebo nebyli schopni cvičit.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259682

Porovnání zdravotní gramotnosti u vybraných cílových skupin Jihočeského kraje

8

Jako vysoce zajímavá se však jeví neprokázaná souvislost mezi úrovní zdravotní gramotnosti u výzkumného souboru a kouřením či konzumací alkoholu – nelze tedy konstatovat, že by vyšší či nižší úroveň zdravotní gramotnosti, minimálně ze statistického pohledu, nějakým významným způsobem ovlivňovala úroveň konzumace výše uvedených látek v populaci dospělých. Tento jev není v nesouladu ani se zjištěním Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zveřejněném v roce 2011 (Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS, 2008), tedy že podíl osob, které konzumovaly během posledních 12 měsíců alkohol, činil 91 % u mužů a 77 % u žen. Alkohol tedy nepilo zhruba 9 % mužů a 23 % žen, přitom s věkem se podíl tzv. „abstinentů“ plynule zvyšuje. Ve věku 75 a více let alkohol v posledních 12 měsících nepilo 57 % žen. Denně alkohol užívalo 16 % mužů a 3 % žen, nejvyšší podíl denních konzumentů alkoholu zaznamenáváme ve věku 54–74 let.

Detailní analýza u výzkumného souboru seniorů ukazuje na určité vzájemnosti: zdravotní gramotnost u seniorů souvisí s věkem, rodinným stavem a bytovou situací. S rostoucím věkem se zdravotní gramotnost zhoršuje (p < 0,05). Nízká úroveň zdravotní gramotnosti v kombinaci s fyziologickými změnami stárnutí staví starší osoby do zranitelného postavení (Mullen, 2013). Problém představuje též vzdělání, kdy se ukázalo, že lidé s nižším vzděláním mají nižší index zdravotní gramotnosti (p < 0,001). Nižší index zdravotní gramotnosti mají senioři, kteří uvedli, že je pro ně problém navštívit lékaře (p < 0,01). Tato otázka souvisí se zdravotním stavem, kdy se ukazuje, že senioři, kteří mají horší zdravotní stav, mají nižší index zdravotní gramotnosti (p < 0,001). Senioři, kteří mají nižší index zdravotní gramotnosti, trpí častěji více než jedním chronickým onemocněním (p < 0,01). Ti senioři, kteří neuvedli zdravotní problémy za posledních 6 měsíců, měli vyšší fyzickou aktivitu (p < 0,001). Dále se ukazuje, že čím nižší je index zdravotní gramotnosti, tím jsou častější hospitalizace za posledních 12 měsíců (p < 0,001) a návštěvy u lékaře (p < 0,05). V oblasti životního stylu se ukazuje, že nižší zdravotní gramotnost mají senioři-kuřáci (p < 0,05) a senioři, kteří za poslední měsíc nevykonávali fyzickou aktivitu (p < 0,05).

Zdravotní gramotnost je velkou měrou podmíněna některými socioekonomickými a demografickými proměnnými, především věkem, vzděláním a finanční situací, a na druhé straně se jeví jako faktor podmiňující faktické zdravotní chování, jako je tělesná aktivita a udržování tělesné hmotnosti. Svým způsobem alarmující je podmíněnost úrovně zdravotní gramotnosti věkem, která je nejvýraznější ze všech sledovaných zemí EU (Kučera et al., 2016); potřeba zaměřit se na posilování zdravotní gramotnosti u seniorů se jeví jako zvláště naléhavá.

Zdravotní gramotnost souvisí rovněž se subjektivně pociťovaným zdravotním stavem a využíváním zdravotnických služeb. Skutečnost, že nepřímá úměra mezi frekvencí návštěv praktického lékaře a zdravotní gramotností je u nás zvláště silná, je velmi podstatná vzhledem k tomu, že návštěvnost lékaře je u nás jedna z nejvyšších na světě; zdá se, že jednou z cest, jak frekvenci snížit, je zvyšování zdravotní gramotnosti. Nedostatečná zdravotní gramotnost obvyklá u starších ročníků je spojena s mnoha problémy jako špatné využití preventivních zdravotnických služeb, problémy s dodržováním předepsané medikace, časté hospitalizace, zvýšené zdravotní výdaje a zvýšená mortalita (Kobayashi et al., 2016). Ve zdravotní péči jsou starší dospělí a seniorská populace ohroženými skupinami, proto je nutné věnovat při zdravotní edukaci u těchto pacientů dostatek času empatické komunikaci a výběru vhodných edukačních technik, které u této cílové skupiny zvýší úroveň zdravotní gramotnosti.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259682

8

Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje Vzhledem k tomu, že seniorské populace stále přibývá a dále se zvyšují její nároky na zdravotní péči, je důležitým cílem zaměřit se na zlepšení zdravotní gramotnosti.

Detailní analýza u výzkumného souboru osob žijících pod hranicí chudoby poukázala na statisticky významnou souvislost mezi zdravotní gramotností a výší dosaženého vzdělání. Zdravotní gramotnost respondentů s výší vzdělání rostla (p < 0,001). U ostatních testovaných sociodemografických charakteristik: věk, pohlaví a zaměstnanost, kde jsme se zabývali skupinou tzv. pracujících chudých, však nebyla oproti očekávání žádná statisticky významná souvislost zjištěna. Ve srovnání s jinými zahraničními studiemi jsme získali odlišné výsledky. Například Lindau et al.

(2002) či Osborn et al. (2011) uvádějí, že ve srovnání s nezaměstnanými je zdravotní gramotnost vyšší u zaměstnaných. Zároveň ženy v různých populacích mají obvykle úroveň zdravotní gramotnosti vyšší než muži (Nölke et al., 2015). Překvapujícím zjištěním dále bylo, že ačkoli pro 20,7 % respondentů je velmi obtížné uhradit léky, které potřebují, a pro celých 33 % je obtížné až velmi obtížné navštívit v případě potřeby lékaře s ohledem na vysoké finanční náklady na dopravu, nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a přístupem ke zdravotní péči.

Respondenti ve výzkumném souboru Romů významně častěji uvádějí, že jejich zdravotní stav je špatný nebo velmi špatný. Horší zdravotní stav Romů může být zapříčiněn horším přístupem ke kvalitní zdravotní péči (Erasmus MC, 2007). Zatímco bylo provedeno několik studií o zdravotním stavu Romů, hodnocení přístupu Romů ke zdravotní péči je nedostatečné. Řada faktorů, které zásadním způsobem ovlivňují přístup ke zdravotní péči a kvalitu léčby, nebyla dostatečně studována. V některých oblastech se zdá, že Romové mají přístup ke zdravotní péči pouze v souvislosti s akutní péčí (European Roma Rights Centre, 2006). Někteří autoři studií se shodují s našimi výsledky v tom, že hlavními překážkami v přístupu ke zdravotnickým službám je nedostatek peněz na léky a dopravu, špatná dopravní dostupnost a špatná zkušenost, strach nebo nedostatek důvěry (Jarcuska et al., 2013). Detailní analýza u výzkumného souboru Romů poukázala na statisticky významnou souvislost mezi zdravotní gramotností a socioekonomickým statusem a zdravotní gramotností a rodinným stavem respondentů. Zdravotní gramotnost Romů, kteří uvedli, že jsou aktuálně nezaměstnaní, je statisticky významně nižší než v případě osob, které pracují (p < 0,05).

Překvapivý je výsledek, že osoby žijící s partnerem/partnerkou mají významně nižší úroveň zdravotní gramotnosti než osaměle žijící (p < 0,001). Ze sociodemografických charakteristik pak u výzkumného souboru Romů nebyla prokázána již žádná další statisticky významná souvislost. Nepotvrdil se vztah mezi zdravotní gramotností a vzděláním, pohlavím ani věkem.

Za významné považujeme vztahy zdravotní gramotnosti a přístupu ke zdravotní péči. Platí, že pro Romy s neadekvátní zdravotní gramotností je významně obtížnější navštívit lékaře (p < 0,001) a zakoupit si potřebné léky (p < 0,05). Subjektivní obtížnost návštěvy lékaře uvedlo 23 % respondentů, přičemž jako hlavní důvod byly uváděny vysoké náklady na dopravu. Finanční nároky jsou rovněž příčinou toho, že 23 % dotázaných jen velmi obtížně zaplatí za léky, které potřebuje, a 37,5 % má většinou problémy zaplatit na konci měsíce účty.

100

Ukázka elektronické knihy