jeden metr. Kněz stále drží dítě za ucho a zároveň tahá ze své sutany klíč a následně otvírá dveře. Potom háže Tettèho dovnitř a zavírá. Nejdříve chlapci polevuje bolest ucha, potom ale přichází přívaly hrozné a pronikavé bolesti. Tettè si ucho pořádně masíruje. Až na ohlušující pískání na něj nic neslyší. Plazí se do kouta, sebere nějaký hadr a dá si ho na hlavu. Cítí na sobě nožičky zvířat, která ale nevidí. Kope okolo sebe, aby je odehnal. Chce plakat a křičet, ale má stažené hrdlo. Před očima vidí svého anděla. Slyší jeho hlas: „Když se ti stane něco ošklivého, mysli na mě, na můj úsměv. Usilovně na mě mysli, Tettè, uvidíš, že vše přejde.“ Tettè usilovně přemýšlí se sevřenýma očima pod špinavým hadrem a křičí uvnitř svého ticha: „Nebyl jsem to já. Nebyl jsem to já. Prosím tě, řekni mi, že mě máš rád. Řekni mi jen jedenkrát, že mě máš rád, můj anděli.“ Hrom otřásá dveřmi komory. Déšť bubnuje na střeše a prší dovnitř. Tettè kope, když cítí, že se ho dotýkají ledové čumáky. Ví, že když usne, čumáky i nožičky se osmělí a Tettè bude probuzen kousanci. Slyší škrábat na dveře. Popoleze a najde jedno prkno malinko uvolněné. Dýchá ve škvíře. Něco tam zahlédne a hned chápe, že je to psí čumák. Povede se mu vystrčit prst a pohladit čumáček. Musí jenom čekat. Amedeo a Saverio si sednou na lehátka a zpod matrace každý vytahuje jablko. Vymění si výmluvné pohledy, zakousují se a smějí se. Cristiano svírá ruce v pěst. Potom si pomyslí: „Starej se o sebe.“
- 98 -
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259604