Kapitola 4
98
eposy nadále setkávala při představeních, kde je velkému publiku přednášeli speciálně vyškolení bardi. Tyto eposy se navíc také vyučovaly ve školách, díky čemuž se znalci literatury pyšnili tím, že umějí recitovat Homéra zpaměti. V nedávné minulosti došlo k rozmachu literární aktivity, zejména ze strany dramatiků, kteří adaptovali příběhy z Homérova mytologického světa tak, aby se daly předvádět během svátků ve velkých otevřených divadlech, a čile se rozvíjel rovněž obchod s papyrovými svitky.57 Sám Sókratés Homéra studoval, ale při výuce písmo nepoužíval. Místo toho si v gymnasiu nebo na tržišti hledal potenciální žáky tím, že je zatahoval do rozhovorů. Ne vždycky uspěl, protože působil velmi podivným dojmem. Byl ošklivý, měl široký obličej a tupý nos a chodil neupravený. Jen zřídka navštěvoval veřejné lázně, nemazal si pleť a vlasy olejem a většinou nepoužíval parfém.58 Občas si zapomněl obout sandály. Ale navzdory neudržovanému vzhledu si mezi urozenými mladými muži ve městě našel řadu příznivců. Nabízel jim nový způsob myšlení, v němž bylo možné zpochybnit vše — včetně Homéra. Sókratés vznášel řadu otázek týkajících se Homéra i způsobu, jakým dramatici adaptovali homérské příběhy. Co Homér věděl o válčení nebo o závodech vozatajů?59 Sókratés sám bojoval jako pěšák ve slavné řecké falanze.60 Bojoval někdy Homér ve válce? Postavil si vůz? Oral pole? Když přišla řeč na taková témata, všichni citovali Homérovy výroky, jako by byl univerzální odborník, ale Sókrata to nepřesvědčilo. Některé verše nedávaly smysl a jiné zase byly úplně mylné. Sókratovy protesty proti písmu však mířily hlouběji než ke zpochybňování Homérovy kompetence a odborných znalostí. Jednoho dne se se svým společníkem Faidrem uchýlil před poledním žárem pod platan za Athénami, seděli v místech, kde bůh větru Borealis kdysi unesl mladou ženu. Faidros s sebou přinesl řeč, kterou proslovil Lýsiás, jeden z nejslavnějších athénských intelektuálů, a na Só-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259258