Ju lia n Norton •
zv ěrolék a ř v akci
mléčné horečky, ačkoliv jsem předpokládal, že po noci strávené v potoce by byla podchlazená bez ohledu na původní příčinu. Brian jí přidržel hlavu a já jsem připojil ke kapačce lahev kalcia. Pacientka byla velmi slabá, a tak jsme ani nepotřebovali ohlávku, abychom ji udrželi v klidu. Což bylo štěstí, protože jsem si ji zapomněl přibalit. Nedalo se nic dělat, Brian jí musel přidržovat krk. První lahev vykapala rychle a hladce (u směsi kalcia a hořčíku zastavení srdce téměř nehrozí). Následovala druhá a třetí. Ve většině případů tři lahve stačí, aby krávu postavily na nohy a ona se vydala za svými kamarádkami. Ale Bublina Třetí se ani nehnula. Co se týče dávky infuzního roztoku, který lze v krátké době podat, existuje rozumná hranice, proto jsem se rozhodl u třetí skončit s tím, že se na pacientku přijedu později podívat. Vzhledem k tomu, že některé příznaky souvisely s dlouhodobým podchlazením v ledové vodě, nemohl jsem si být jistý, jak nízkou má hladinu vápníku. Dát jí ho při první návštěvě moc by mohlo být riskantní. Řekl jsem Brianovi, že se po dopoledních ordinačních hodinách vrátím. Tvářil se zachmuřeně zejména proto, že jeho kráva dál trčela v potoce, ale také z toho důvodu, že měl lístky na odpolední fotbal. Snažil jsem se být optimistický a vyslovil jsem domněnku, že se Bublina Třetí brzy vzpamatuje a farmář zápas stihne. Ale když jsem se na místě činu objevil podruhé, Brian stále vypadal skoro stejně zničeně jako jeho kráva. „Nezvedla se, Juliane. Pořád je ve vodě. Ani se nepokusila vstát.“ Brianův poraženecký přístup představoval ostrý protiklad k pozitivnímu a optimistickému nadhledu Wilfa,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259146