Věda víra věčnost
Známku může navíc ve velké míře ovlivnit vztah učitele k určitému žáku, jeho osobní sympatie či antipatie. Systém známkování tak pro mnoho dětí představuje traumatickou záležitost, jejíž následky se navíc přenášejí do rodinného prostředí. Pro méně nadané žáky se pak špatné hodnocení stává stálým negativním průvodcem jejich školní docházky. Jako příklad prožitků takového žáka si lze představit pracovní skupinu sestavenou z několika brilantních matematiků a jednoho člena s průměrným matematickým nadáním. Tento člověk bude prakticky neustále konfrontován s vlastními nedostatky. Spolupráce s kolegy se pro něho může po čase stát natolik traumatizující, že raději skupinu opustí. Méně nadaní žáci však takový krok učinit nemohou. Proto by bylo vhodné současný systém známkování opustit a nahradit jej hodnocením individuálním, které odpovídá dispozicím a možnostem každého jednotlivého žáka. Takové hodnocení by mělo představovat stimulační prostředek sloužící především jako povzbuzení pro další práci. Extrémem v současném hodnocení je tak zvané propadnutí neboli opakování ročníku. Jeho výchovný efekt je více než pochybný a dotyčnému žáku (i rodičům) způsobuje životní trauma jenom proto, že nedisponuje dostatečnou pamětí, pochopením pro daný předmět nebo jinými potřebnými vlastnostmi. Celkově lze konstatovat, že známkování představuje určitou nematerializovanou komercionalizaci výuky. Namísto přirozené touhy po poznávání nastupuje snaha získávat za svoje znalosti odměnu v podobě známek. Ty jsou navíc někdy využívány učiteli jako nástroj k ovládání dětí. Jedná se většinou o situace, kdy učitel chování žáků běžnými prostředky nezvládá. Ze známek se tak stává bič na neposlušné žáky. Mezi časté negativní jevy patří i to, že vyučující známkami straší, a udržují tak děti ve stálém napětí. K tomu se běžně vyvolává strach z nesložení zkoušek, nemožnosti studovat na vyšší škole a podobně. Mnohdy se navíc připojují tvrzení typu: „s takovými známkami z tebe nic nebude“, „neseženeš dobrou práci“, „těžko se uživíš“ a tak dále. Tento tlak je samozřejmě často vytvářen nejen ze strany učitelů, ale i rodičů. Permanentní stres plynoucí z takových postojů může mít pro dítě i vážné psychické následky. Řada negativních projevů v rámci školní docházky patrně přispěla k situaci, kterou prezentují současné statistiky. Mezi 1 200 000 žáky, kteří v dnešní době absolvují školní docházku, je zhruba 250 000 dětí s různými psychickými problémy. Toto alarmující číslo dokládá nutnost výrazných změn v systému školního vzdělávání.
106
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258804