Kalanick měl talent na práci s čísly, a tak v matematické části testů SAT (Scholastic Aptitude Test, jednotný test studijních předpokladů sloužící jako pod klad k přijetí na vysoké školy v USA, pozn. překl.) neztratil ani bod a doučoval děti v celém sousedství. „Dokázal jsem část matematického testu na půl hodiny udělat za osm minut,“ říkal. „Když jsem dělal verbální část [SAT], rozbolela mě hlava a celou půlhodinu jsem jel a byl ve stresu. Ale u matiky jsem prostě jen kroužkoval.“9 To léto po dokončení střední školy založil ještě s otcem jednoho spolužáka, který chodil do kostela místní korejské komunity, společnost New Way Academy, jež se zabývala přípravou studentů na SAT. Kurzy propagovali s pomocí kostela a zapsaly se jim stovky mladých lidí. Každou sobotu ráno svého prvního roku na Kalifornské univerzitě v Los Angeles si Kalanick oblékl bílou košili a kravatu a přednášel i více než patnácti stovkám studentů najednou. Už jen jeho jméno na ně i jejich rodiče působilo jako reklama. „První člověk, kterého jsem doučoval, si zlepšil výsledek o čtyři sta bodů,“ chlubil se po letech.10 Kalanick žil v době studií doma a měl získat titul v oboru počítačových věd. Bylo to ale na konci devadesátých let a pro ty, kdo se zajímali o propojení podnikání a počítačů, bylo volání internetových sirén neodolatelné. Kalanick školu opustil v posledním roce studia a pustil se s dalšími šesti spolužáky do vývoje jednoho z prvních vyhledávačů, Scour.net. Tato stránka umožňovala lidem vyhledávat na počítačích ostatních studentů multimediální soubory jako filmy, televizní programy a písničky. Většina těchto souborů se pak dala v rozporu s autorským právem online zadarmo stáhnout. V prvním roce existence stránky o ní napsaly L. A. Times, Wall Street Journal a mnohé další noviny a počet uživatelů raketově rostl. Oněch sedm spolužáků se zavřelo do bytu se dvěma ložnicemi poblíž budov studentských spolků, kde pracovali, spali i jedli. „Kdokoliv s alespoň základními hygienickými návyky by se nad tím, co se tam dělo, zhrozil,“ říká spoluzakladatel Jason Droege, který se pak s Kalanickem sešel v Uberu. Scour byl na studentských kolejích hitem: v červnu 1999 zaznamenala stránka Scour 1,5 milionu zobrazení denně a za předchozí dva měsíce měla 900 tisíc unikátních návštěv.11 Kalanick, nejstarší z nich a samozvaný byznysmen mezi programátory, byl viceprezidentem pro strategii a jeho úkolem bylo jednat s investory a mediálními partnery. Droege vzpomíná, že tehdy dvaadvacetiletý Kalanick už v té době pochodoval po místnosti 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258456