104
Č ást druhá
domácí úkoly. Vždycky si povzdechl a zastrčil školní sešity na dno zásuvky, „kde uchovával své nesplněné sny“. V průběhu let se z něj stával čím dál vzteklejší člověk, pro sebemenší záminku se rozkřičel. Jednou napadl Eribonovu matku kuchyňským nožem. Eribon začal svého otce nenávidět. V jeho dětství hrálo náboženství jen velmi malou roli. Podobně jako většina sousedů byli i Eribonovi militantní antiklerikálové. Čas od času využívala jeho matka faru jako místo, kam lze bezpečně na čas odložit děti. Eribonovi rodiče ovšem nikdy nebyli na mši. Považovali křesťanství za opium lidstva. Jiné než politické společenství si nedokázali představit. V celé jejich čtvrti vládlo silné třídní uvědomění. Lidé jako Eribonovi dělili svět na dva tábory — na ty, kteří jsou s dělníky, a na ty, kteří jsou proti nim. Ve volbách dali pokaždé hlas kandidátovi komunistické strany. Ten ovšem nikdy nepostoupil do druhého kola prezidentské volby — komunisté dosáhli nanejvýš 21 procent, to bylo roku 1977 —, a tak potom podpořili kandidáta socialistů. „Vždycky když jsme se dozvěděli, že už zase vyhrála pravice, zmocnil se nás záchvat vzteku,“ uvádí Eribon. Je jasné, že v zahraniční politice stáli proti Američanům na straně Sovětů. Nebyli fanoušky Charlese de Gaulla. Takové bylo Eribonovo dětství. Politika byla jakýmsi tmelem, který držel lidi pohromadě. „Volit znamenalo účastnit se důležitého okamžiku kolektivního sebeuvědomění,“ píše ve svých vynikajících pamětech nazvaných Retour à Reims (Návrat do Remeše).1 „Byl to moment, který potvrzoval vaši politickou důležitost.“ Jak dospíval, objevil v sobě Eribon „skrytou oblast“, která moc nesouzněla s tím, co se od něj čekalo. Nebylo pro něj tolik důležité, že je „synem dělníka“, jako spíš to, že je náctiletý gay. Stal se z něj vášnivý čtenář a intelektuál. Jeho čtenářský deník obsahoval velice náročnou literaturu. U postele mu ležely knihy Montaigne, Kanta, Balzaka či Aristotela. Mimořádně vysoké nároky, které na něj kladla četba 1
Didier Eribon: Retour à Reims, Fayard, Paris 2009. (Eribonovy paměti byly přeloženy do angličtiny a vydány v roce 2018 pod názvem Returning to Reims. Do češtiny zatím přelo‑ ženy nebyly, pozn. red.)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258433