98
n o r a
r o b e r t s
•
k dy ž
p ř i j d e
s o u m r a k
„To jsi udělala dobře. No, ještě si musím promluvit s jejím přímým nadřízeným a s lidmi, co s ní byli na té poslední směně.“ „To je Drew Mathers. Zatím od něj vím, že Billy Jean poslala ostatní domů kolem půl jedné. Tou dobou tam prý měla tři páry. Čtyři lidi, co přišli společně, a s tou zbylou dvojicí si prý povídala. Nevím přesně, v kolik zavřela a odešla, ale můžu vám dát jména lidí, co tam s ní byli chvíli po půl jedné.“ „To by mi pomohlo. Ona měla nějakého přítele, že?“ „Rozešli se docela nedávno. Jistý Chad Ammon. Dělá u nás řidiče a občas pomáhá se zavazadly. Dneska má volno.“ „To je syn Stu Ammona?“ „Ano.“ „A víš taky, proč se rozešli?“ „Vykopla ho, protože ji podvedl s nějakou holkou z Missouly, a předtím ještě s jednou z Milltownu. K tomu chci říct, že ve vztahu se mu sice věřit nedá, ale jinak to není zlý člověk. A z toho rozchodu si zas tolik nedělal. Bral to, jak to je.“ „Vídala se s někým jiným?“ „Říkala, že si dává pauzu. Že má…,“ Bo se ohlédla na babičku, „jistých anatomických částí na chvíli dost. Vídala jsem ji skoro každý den, takže bych věděla, jestli už změnila názor.“ „Díky, žes mi to tak hezky urovnala, Bo.“ Tate schoval notes do kapsy a vstal. „Díky za dobré kafe, paní Bodineová,“ oslovil babičku. „Už vás nechám na pokoji.“ „Jedete teď do rezortu?“ zeptala se Bodine. „Ano.“ „Kdybyste mě vzal s sebou, seženu vám lidi, co potřebujete vyslechnout, a najdu vám k tomu nějaký kout.“ „Budu rád.“ Zatímco čekal, až se oblékne, Bodine se ještě ohlédla na svou rodinu. Dál tu nebylo co řešit. Vyšla tedy se šerifem ven. „Já vím, že mi nemůžete moc říct,“ začala, „ale je jasné, že Billy Jean někdo pronásledoval. Netuším, proč právě tam zastavila, ale podle stop se zdá, že ji někdo napadl a že před někým utíkala.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258410