Slovotvorba
Expresivitu přípony vyjevují staré antroponymní odvozeniny. Složená jména se v důvěrném obcování zbavovala zadního členu: Budach (rok 1562, z *Budislavъ nebo podobného, WENZEL 1991: 65), Lubach (r. 1543, z *Ljubomirъ 252), Mylach (r. 1532, z *Miloslavъ 1992: 23), Trebach (r. 1510, z *Terboslavъ 140). Osobní jména z jednočlenných základů: Belach (r. 1381, z *bělъ WENZEL 1991: 37), Drobach (r. 1657, srov. *drobъ, *drobiti 97), Panachs Erben (r. 1577, 1992: 48). Nomina appellativa: kłubach Knaul (SMOLEŔ 1843: 78, srov. ds. kłub), Nopach Napf (PFUHL 1866: 435, z nop v zast. významu ‚pohár‘), Pjerach alles Junge, Unausgewachſene, beſonders Menſch, Ochſe; Barſch (461, z prać, pjeru).
*mǫdr-akъ > mudr-ak Názvy nositelů vlastností: Biskop ne dyrbi byċź jeden nowak ‚novokřtěnec, nováček‘ (Ćichor, ŠEWC 2006: 48), Kozak ZiegenPülz (FRENCELIUS 1693–96: 658), Mudrak Magus (SWÓTLIK 1721), zecżak drey jährig, piatak fünff jährig, ſchoßtak ſechs jährig (MATTHAEI 1721: 69), Szamȧk ein Hahn (HAUPTMANN 1761: 51, měkkost od prasrbského saḿc, srov. hs. sanc), Scheſcżerak ein Sechſer, Woßimerak ein Achter, Żewėſcherak ein Neuner (176). U základů s příponami *-atъ, *-ьnъ tyto odpadají: Lowak der Pfühl, das Hauptküßen (srov. łowny Kopf=, KÖRNER 1: 535), zubak der Mensch mit grossen Zähnen (SDR 2: 1113, zubaty). Názvy konatelské: woney byley Ribaka (JAKUBICA 1548: 5/18), wojak (Chojnan, HEW 1978–89: 1641, srov. český voj), Wołak der Ochſenhirt (KÖRNER 2: 857), pšedżenak Garnhändler (SMOLEŔ 1843: 51, od předźeno). Názvy činitelské – hanlivé: Bajak Plauderer (A. Frencel, MUKA 1880–81: 71/4.2, bać, -aju), palak Brenner (KÖRNER 1: 816), bodżak der gern mit den Hörnern ſtößt (JORDAN 1841: 43, z bodu, bodźeš), wawrȧk der Plauderer (z Wawrisch ZWAHR 1847: 376), wjerćak Heuchler (NEPILA 1850: 241). Etnonymická odvozenina Prußak der Preuße (KÖRNER 1: 1020) vznikla kvůli jednoznačnému lišení od zast. názvu země Prusy. Prosazením jeho synonyma Pruska tato příčina pominula, a derivát nabyl oproti základnímu Prus pejorativního významu, jejž dokládá KRJEČMAŔ 1954: 36. Adaptace výpůjčky: honak nebuďo ſpiwaċź (Ćichor, ŠEWC 2006: 48; srov. německé der Hahn).
*kraj-anъ > kraj-an Hanlivý nádech formantu prozrazuje bėlman ‚bílý zákal‘ (FRIZO 1796: 951/10, ze souznačného psl. bělmo). Jména obyvatelská včetně přízvisek: Kontzan (rok 1630, WENZEL 1991: 208, od końc), Rogan (r. 1506, 1992: 85), kschajan der Landsmann (ZWAHR 1847: 168), wérchan (412, osadník na vrchu). Analogicky povstalo deadverbium Podlan der Nebentiſcher (KÖRNER 1: 875, z pódla). Pramenem z roku 1289 dokládá se úřednický supan (HEW 1978–89: 1811, od župa). Jména nositelů vlastností: Ssoban Name für einen Ochſen (ZWAHR 1847: 340, ze zájmenného dat. *sobě jako český sobec), ze suchanom piś a ze stojanom rejwaś nichts zu trinken bekommen und nicht zum Tanz aufgefordert werden (NYČKA 1876: 87, ze suchy a transsufigací ze stojaty), nogan der langbeinige Mensch (SDR 1: 1014, nogaty), šeran die graue Reinette (2: 629), rogan das gehörnte Tier (STAROSTA 1999: 410, rogaty). Jmény činitelskými jsou dnes neužívané Bodlan Accola (SWÓTLIK 1721, od Bodlu Habito), Měškan Zauderer (PFUHL 1866: 360) a chódźan Herumträger (Handelsmann HANDRIK 1905–06: 92).
*ǫglj-arjь > wuhl-er/wugl-aŕ Formans pochází z gótských substantiv na -areis a románských na -ario- přejatých do praslovanštiny. Se slovesnými základy se začal pojit až později, o čemž svědčí nedostatek stsl. deverbativ na -арь (KLEMENSIEWICZ 1955: 198).
Konatelská jména, v dolnosrbštině včetně příslušnických: dwa Mordara (JAKUBICA 1548: 52/38), lekar (57/17), Barwar (70/3, srov. h/ds. barbjer/barwaŕ), wie nerozſumnie Galatare ihr unverständigen Galater (303/1), krowar (Chojnan, HEW 1978–89: 687), hugliar (1699), Schular (Frankfurt n/O. 1694, SSD 1967: 490/3), Kruwar (FRENCELIUS 1693–96: 321), Dżecżer somniator (SWĚTLIK 1690: g, s hs. přehláskou), mudroſtar ‚mudrák, rozumář‘ (FABRIZIUß 1709: 832/20, z *mǫdrostь), Wuhleŕ Carbonarius (SWÓTLIK 1721), Auslȧndaŕ Ausländer (HAUPTMANN 1761: 444), Franzoſaŕ und Franzoſa Franzoſe (450), Grodkaŕ ein Spremberger (MUKA 1899: 117), Mužakowaŕ ein Muskauer (118). Přípona ds. archaismu Roboczer (JAKUBICA 1548: 15/13v, z robota) napodobila činitelské *děľaťeŕ (srov. výklad o *-teljь).
Činitelská jména: Roſſewar (JAKUBICA 1548: 21/3), pczeſczygar (319/6), zpittar (329/257v), hoplëwaŕ (TRAUTMANN 1556: 8/10), wyſtrowar Heyland (Marćin, SCHUSTER 2001: 194/15). Po přehlásce: miloscżiwy aby smjler (FRENTZEL 1688: 121), Proſcher (SWĚTLIK 1690: aa2+2). 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258282