/ 98 / v polokruhu byly rozestaveny po zemi rakve, v nichž spočívala těla, zahalená látkami, napuštěná esencemi z cedru, myrhy a skořičníku, podobná mumiím ... ale mumiím lidí, kteří právě zemřeli.“ Gastonovi se zatajil dech, když „mezi mrtvolami poznal podobu toho, jejž v životě miloval a jehož náhle pozbyl – Oresta“ (201). I Gaston na okamžik po zbyl vědomí, otráven jedem Marie Madeleine uchovaným ve scarabeu a upraženým Marcelem v smrtící kouř. Splnilo se mu, po čem prahl: Marcel, zřejmě vzrušen jeho umíráním, se nad ním skláněl a miloval ho. Je to explicitní výraz Marcelovy nekrofilie. Ale čím vysvětlit celkovou aletickou neurčitost závěrečné scény? Odvažuji se navrhnout všezahrnující hypotézu. Rozborem Románu Manfreda Macmillena jsem dospěl k závěru, že patří do fantastické literatury desautentifikované, v níž je nadpřirozeno v závěru popřeno. Fikční svět románu Scarabeus je přirozený, protože v něm je magie ne přítomná; teprve v poslední scéně vstupuje do něj nadpřirozeno. To, co se předkládá jako podurčené, aleticky dvojznačné, je maskou fantasti ky, která pronikla do fikčního světa románu. K těm prvkům, které jsem identifikoval jako podurčené, vpravdě celá scéna v podzemní kryptě, přistupuje jeden prvek zcela jednoznačně nadpřirozený, předehra této scény – totiž oživení brouka scarabea. Scarabeus se dostává do popředí vyprávění, čímž se projevuje jeho eponymická povaha – vzpomeňme, že tento oživený předmět nejprve zavedl do krypty Marcela. Jeho nadpřirozený zásah se však plně uskutečňuje až v setkání s Gastonem. Ve své nadpřirozené metamorfóze je brouk „neobyčejně veliký. Když jeho lesk dosáhl intensity, brouk se zdál všecek z kovu. Hlava, trup, krovky, tykadla, vše bylo ze zlata. Jen hřbet byl zatemněn třemi skvr nami, černými jako gagát.“ Při pohasnutí barvy prodělává brouk další fantaskní metamorfózu, zesilující morbidnost scény. Mění se „v umrlčí hlavu“ (197). Ještě se však vznese před Gastonem a vede ho k sestupu do hrobky. Tam se Gaston dostává zřejmě nadpřirozeným způsobem, nepotřebuje gondolu k převezení přes vodu a také deska kryjící vstup se otočila sama. Potvrzení přítomnosti fantastického fikčního světa ve dvou analy zovaných románech tří mágů by nás mělo vést k novému pochopení role nadpřirozeného v Karáskově díle. Připomeňme, že autorovo pojetí magie je také nadpřirozené, je to působení démonů nebo samého ďáb
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258240