teprve šestnáct. Tak tam jeden idiot hrotil do mojí sestry. Prostě bezdůvodně. Znám ho, je to takový typ, co se opije a snaží se vyvolat rvačku. Něco tam říkal a já jsem se mu postavil. Nejdříve to bylo takový, že jsem ho slušně posílal někam, ale on pak na ni začal vulgárně řvát a to mi najednou změnilo morálku a začal jsem se s ním rvát.“ „Nevím,“ Marlena kroutila hlavou, „já v tom nevidím rozdíl!“ „Je v tom rozdíl, protože do normálního člověka by vjel vztek a adrenalin. Ale do mě vztek nevjel, pouze adrenalin, protože se mi změnila morálka na temnou, ale ne že by mě vytočil, ale proto, že jsem měl velkou potřebu řekněme potrestat ho za to, že jí nadával. Tak jsem ho zmlátil a spolu s ním i jeho kamarády.“ „Hm,“ přemýšlela Marlena, „přiznávám, že se nechytám!“ „To se nedivím! Podívejte! Když provedete nějakou špatnost, zločin, i když si myslíte, že je to pro dobro všech, tak máte výčitky svědomí. To já mám taky, když něco provedu a jsem zrovna v neutrální morálce, ale jakmile provedu něco v temné morálce, tak nemám vůbec výčitky svědomí ani mě to nijak netíží!“ „Dobře,“ pomalu kývla hlavou, „takže někoho zmlátíš, abys ochránil někoho, na kom ti záleží a-“ „A nemám potřebu se za to omlouvat nebo to nějak napravovat!“ „Ani za to nemáš žádný postih?“ „Pro smrtelníky je to občas trestný čin, ale pro čaroděje vůbec!“ „Já to stejně moc nechápu,“ řekla nechápavě. „To ani nečekám! To byste musela být čarodějka, abyste to pochopila.“ „Což nejsem,“ dodala. „Nicméně, Radka z toho nebyla vůbec nadšená, poslouchal jsem to několik dní. Nedokázala pochopit, že jsem byl emočně nestabilní kvůli schopnosti Empatie, díky které jsem cítil pocity všech kolem obzvláště, když se ta schopnost začala zhoršovat.“ „Jak zhoršovat?“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258194