Roman Bureš „Já už bych šla spíš domů…,“ zabručela Lilith a hodila ze svahu kamínek. „Domů k mamince, jo?“ dobíral si ji. „Nebuď ubrečená.“ „Nejsem ubrečená! Prostě mě ten pochod už sere!“ Samael chvíli promýšlel strategii. Jestli si Lilith postaví hlavu, je po všem. „Víš, chci si nebeskou blánu zblízka prohlédnout, když už jsem tu. Koukej, jak je nízko.“ Oba se zadívali k obzoru. Nebe opravdu vypadalo na dosah. Dokonce se zdálo, že se směrem k nim svažuje. Ale to mohl být jen optický klam. „Vždyť tohle není ani nejvyšší hora,“ upozornila Lilith. „To ne, ale víš, že se říká, že na několika místech je nebeská blána velice nízko. Tak tohle je jedno z těch míst.“ „To jsou jenom pověry, Same. Stejně jako se říká, že rozbité zrcadlo přináší sedmdesát let smůly nebo že roh jednorožce zlepšuje erekci… Samé nesmysly!“ Samael si vzdychl. Démoni jsou poživační, vášniví a rozmarní, ale také trochu přízemní. A v tom hle se Lilith od většiny moc neliší. V Inferiu novým myšlenkám nikdy nikdo nebránil, ale málokdo s nimi přicházel. Možná proto, že démoni měli vše a nic nového nepotřebovali. „A tebe nezajímá, co je nahoře?“ „Proč by mělo?“ vykulila na něj oči. „K čemu potřebuju vidět z blízka nebe? Mě zajímá historie. Ty studuješ strojírenství, máš farmu a lovy. Máme kamarády, večírky. Pití, drogy a sex! Co chceš od živo-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258093