které se nenechá ihned uklidnit, může vyvolat vztek v rodiči a jeho projevy pak nejsou zrcadlením afektu, ale genuinním projevem rodiče. Rodič se skutečně zlobí namísto toho, aby zlost jen zrcadlil. Tímto způsobem reagují nejčastěji rodiče s hraničními rysy a se zaujatým stavem mysli. Afekt zrcadlený takovýmto rodičem odpovídá afektu dítěte, reprezentace rodiče má však v důsledku absence označkování realistický charakter. Tam, kde takový způsob zrcadlení převažuje, vede to k těmto důsledkům. Afekt nelze identifikovat jako zrcadlení a je vnímán jako reálný afekt rodiče. To následně znemožňuje utvoření sekundární reprezentace afektu se všemi důsledky, pokud jde o identifikaci prožitkových stavů self a regulaci afektů. Vzhledem k tomu, že afekt zrcadlený rodičem je prožíván jako jeho vlastní, prožívá dítě své negativní afekty jako jsoucí vně něj, jako náležející druhému. Celek není tvořen stavem self a jeho psychickou reprezentací v rámci jedince, ale stavem, self a projevem druhého. Neoznačkované zrcadlení nereguluje prožitkový stav dítěte, nýbrž vede k zintenzivnění negativního prožitku. Úzkost viděná u rodiče dítě příliš neuklidní. Spíše působí jako známka nebezpečí, signál hrozby. Je-li afekt prožíván jako vnější, je pro něj třeba pokaždé, když se objeví, vnější depozit – místo, či spíše osobu, kam je afekt uložen, je třeba zkompletovat celek. Stav self je třeba doplnit charakteristickým uspořádáním okolí. Důsledkem je vznik situace, kdy jedinec opakuje s rodiči i dalšími lidmi kolem sebe tuto starou zkušenost, na které je založena reprezentace, jež obsahuje primární reprezentaci stavu self splývající s reprezentací objektu v daném afektivním stavu. Druhý, projevující daný afekt (např. vztek), „pojmenovává“ prožitkový stav jedince a je jeho nositelem – depozitem. Příslušný stav, respektive jeho primární reprezentace, neaktivuje sekundární reprezentaci, která by jedinci umožnila porozumět prožitku a použít psychickou strukturu regulující daný afekt, založenou na nesčetných zkušenostech s afekt regulujícím druhým. Primární reprezentace je zde poměrně přesná a vymezená, 98 O T Á Z K Y
SOUDOBÉ PSYCHOANALÝZY
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257578