laminu v obou čelistech. Tato dentální lišta se rozpadá na obou stranách každé čelisti v pět oblastí intensivní mitotické aktivity ve formě zubních čepů, reprezentujících ektodermální základy pro celkem deciduálních zubů (2 řezáky, špičák a 2 stoličky v každém ze čtyř kvadrantů). Tyto zubní čepy jsou doprovázeny kondensací okolního mezenchymu (jde o ektomezenchym z neurální lišty). Tato epitelo-mezenchymální interakce je nejdůležitějším procesem ve vývoji zubu, který může být charakterizován jako interakce mezi ektodermálními epitelovými buňkami, z nichž se vyvíjejí ameloblasty, produkující sklovinu a mezenchymálními (ektomezenchymálními, původem z neurální lišty) buňkami z nichž se vyvíjejí odontoblasty, produkující dentin (zubovinu). labio-gingivální lišta dentální lišta
2
ret
1
3 4 5
labio-gingivální lišta
1. dentice 2. dentice
dáseň orgán skloviny rozvlákněný epitel Hertwigova pochva
základ permanentní dentice ameloblasty odontoblasty pulpa
preameoblasty papila dentální folikl
Obr. 54 Vývoj zubu a sklovinného orgánu. Ektodermální základ zubu interaguje s mezenchymem čelisti.
Molekulární kontrolu procesů buněčných kondenzací (epitelových a mezenchymálních), k nimž dochází při vývoji zubu, lze vysvětlit jako expresi některých specifických homeoboxových genů (msx), které aktivují celou kaskádu molekulárních pochodů, vedoucích k expresi různých adhesivních molekul (syndecan, tenascin, fibronektin, růstové faktory aj.), ovlivňujících časný vývoj zubu. – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257549