98
5. Intertextualita I: pastýřský román
týři a možnost vysvětlit příčinu svého jednání už odhaluje nový přístup. Marcelina představa vychází z prostoru locus amoenus, v němž dívka bezstarostně pobíhá panenskou krajinou.59 Marcela totiž stejně jako Montemayorova Diana touží po volném pohybu v přírodní scenerii, kde nad ní bdí její ochránkyně bohyně Artemis.60 Cervantes nevyzdvihuje Marcelinu představu o líbezném místě, nicméně jí samotné dává v knize prostor. Nepřekvapí nás, že don Quijote v sevření vlastního ideálu je Marceliným monologem okouzlen, připisuje dívce charakter počestnosti a slibuje rytířskou ochranu. Příběh Marcely přitom končí otevřeně, jelikož dívka na konci svého projevu zmizí v lesích a již se s ní nesetkáme. Její osud nicméně můžeme číst v širší perspektivě, a to ve srovnání s vyprávěním o mladé dívce Leandře (I, 51). Jaký osud nakonec mohl potkat Marcelu? Může nám příběh Leandry nabídnout odpověď? Některé motivy se v obou vyprávěních nápadně podobají, protože se opět setkáváme s krásnou dívkou, nešťastnými pastýři a s přírodou utěšitelkou. S příběhem Leandry dona Quijota a Sancha tentokrát seznamuje pastýř Eugenio. Ovšem již na první pohled je zřejmé, že postava Leandry není jen pouhou alternací Marcely. Krásná Leandra totiž není v převleku pastýřky jako Marcela, ale opouští rodný dům a prchá s vojákem Vicentem de la Rocou, který ji po třech dnech opustí a zanechá samotnou v jeskyni, čímž je Leandřina čest zpochybněna. Vypravěč Eugenio po této zkušenosti zanevře na ženy obecně, a dokonce spílá i vlastní koze jako přívrženkyni tohoto neblahého pohlaví. Soudobý čtenář v rozčilení pastýře Eugenia, který porovnává Leandru a všechny ženy s kozou, dokázal vyčíst zjevnou symboliku narážející právě na Leandřinu čest. Na počátku 17. století slovo koza (španělsky cabra) odkazovalo také k ženě lehkých mravů.61 Osud Leandry můžeme chápat jako možnou odpověď na implicitní otázku, jaké nebezpečí mohlo potkat Marcelu, když zmizela z dohledu ostatních postav a opuštěná bloudila v lesích.62 Jak v příběhu Marcely, tak v osudu Leandry se přitom zrcadlí otázka svobody a zároveň její limity.63 Marcelina novoplatonská představa o svobodném žití v idylické krajině kontrastuje s osudem Leandry, která je ponížena a nakonec opuštěna. Ze Cervantesova 59 Amezcua, José. El Quijote de 1605 desde la visión de la Edad dorada. In Actas del Segundo Coloquio Internacional de la Asociación de Cervantistas: Alcalá de Henares, 6–9 nov. 1989 (II–CIAC). Barcelona: Anthropos 1991, s. 579. 60 Podrobně toto téma viz článek O’Connor, Thomas Austin. Marcela, seguidora de Ártemis. In Cervantes y su mundo. Ed. Reichenberger, Eva. Kassel: Reichenberger 2005, s. 369–386. 61 Covarrubias, Sebastián de. Tesoro de la lengua castellana o española. Madrid: Turner 1984, s. 255: „S kozou se pojí několik symbolů: znamená lehkou ženu, nejspíš kvůli svému pachu a své lascivitě při spojení s kozlem.“ 62 Redondo, Augustin. En busca del Quijote desde otra orilla. Alcalá de Henares: CEC 2011, s. 210. 63 Literární kritik Augustin Redondo se domnívá, že příběh Leandry zrcadlí hranice ženské svobody ve Španělsku v 17. století. Viz Redondo, Augustin. Op. cit., 2011, s. 210. O tomto tématu jsme již pojednali v kapitole „Hlavní téma: láska a svoboda“.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257543