Václav Ryneš národ a stát v českých dějinách
uvedena opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta a Hubička. Organizovala se táborová hnutí, demonstrující za české státoprávní požadavky, byl položen základní kámen k nové části Svatovítské katedrály (1873), byla založena Ústřední matice školská (1880) a slavnostně bylo otevřeno Národní divadlo (1883). Konec 19. století probíhal ve znamení boje o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského (1888), byl vydán Ottův slovník naučný (1888) a byla založena Akademie věd a umění (1890). Již v první polovině 19. století byl napsán Ohlas písní českých (1839). Romantické motivy se objevily u Karla Hynka Máchy. Vědecká a literární tvorba již vznikala nezávisle na náboženské kultuře a rovněž tak filozofie, vědecká a politická činnost. Klíčovým okamžikem se stal rok 1848 a zrození liberálního a radikálního politického proudu v politickém prostředí. Rozvinula se i česká novinářská a literární činnost. V literární činnosti se přechází od národní motivace k motivaci všelidské a začínají se překládat díla světové literatury. Objevuje se literární generace Boženy Němcové, Karla Havlíčka Borovského, Jana Nerudy, Karolíny Světlé, Antala Staška, Jakuba Arbese a dalších. Vedle liberálního kulturního proudu byl i proud katolických autorů: Alois Vojtěch Šmilovský, Václav Vladivoj Tomek, Václav Beneš Třebízský a další. Národně zaměřené úsilí dostalo i sociální rozměr a zdůraznění vlasteneckých a slovanských ideálů. Do literárního popředí vstupuje Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek. Od sedmdesátých let 19. století se znovu začala uplatňovat historická tématika v dílech Josefa Svátka, Aloise Jiráska, Zikmunda Wintera a řady dalších. Klíčovou roli sehrávají i témata vesnického a sociálního charakteru a zvyšuje se zájem o životní podmínky českého lidu v literární činnosti Václava Raise, Jana Herbana, Jindřicha Šimona Baara. Formulují se i nové pohledy na české dějiny u řady českých historiků. V devadesátých letech vznikla Česká moderna (1896), která deklarovala práva jednotlivců ve společnosti, ale zároveň i zdůrazňovala sociální cítění a politické zájmy. Na pojem moderna lze možno vztahovat i různé literární proudy a směry od devadesátých let až do válečných let první světové války. Do okruhu moderny patřil Josef Svatopluk Machar, Vilém Mrštík, Antonín Sova, Otokar Březina, František Xaver Šalda a řada dalších. V katolickém prostředí patří významné místo Staroříšským studiím a zvláště nakladateli Josefu Floriánovi, Jakubu Demlovi a Bohuslavu Reynkovi. Mimořádné místo 98
Ryneš‑Národ a stát_tisk.indd 98
29.11.2018 14:08:14 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257492