v praxi nejsou tyto procesy vnímány jako oddělené a neprobíhají ve stanovené sekvenci. Z výše uvedených důvodů se omezíme na ilustrativní výčet nejtypičtějších podprocesů organizace znalostí a jejich stručnou charakteristiku. V kapitole 1.4 byly jako nejvýznamnější označeny procesy identifikace, obsahové analýzy a začlenění do kontextu. Identifikace spočívá v definování a odlišení organizované jednotky od ostatních. Principům identifikace se věnuje kapitola 3.1.1. Obsahová analýza (hloubková analýza) se zaměřuje na určení jednotek obsahu. Cílem je vyjádřit smysl sdělení obsaženého v informačním zdroji, typicky prostřednictvím nějakých jazykových výrazů. Problémům obsahové analýzy se věnuje kapitola 5. Začlenění do kontextu se děje s cílem vyjádřit vztah organizované jednotky k jiným entitám v témže nebo v jiném informačním zdroji: zařazením do nějaké skupiny (kategorizace, klasifikace) nebo začleněním do sémantické nebo citační sítě (odkazy, citační vazby). Problematice vztahů se věnuje kapitola 4. K dalším typickým podprocesům organizace zaznamenaných znalostí patří: ▪ Fyzické uspořádání, tj. umísťování, kolokace (přemísťování, oddělování a spojování) a řazení (například dokumentů ve skladišti, souborů na pevném disku počítače, ale i jmen nebo názvů). ▪ Popis (formální, povrchová analýza) – určení a označení jednotek formy či formálních vlastností zdroje. Popis typicky spočívá v rozpoznání vlastností popisovaného objektu a v určení jejich hodnoty. Účelem popisu je identifikace entity, tj. její odlišení od ostatních entit. Principům popisných procesů se věnuje detailně kapitola 3. ▪ Analýza struktury – určení vzájemného vztahu jednotek obsahu a jednotek formy. ▪ Explicitní vyjádření výsledků analýzy: jazykovými výrazy (indexace), schématem struktury, odkazy – mezi zdroji, příp. mezi zdroji a metadaty. ▪ Hodnocení (kvality, relevance) zdroje. ▪ Kategorizace – řeší logické uspořádání souvisejících jednotek do tříd ekvivalence. Principy kategorizace jsou popsány v kapitole 3.1.2. ▪ Klasifikace – kromě logického uspořádání souvisejících jednotek do tříd ještě určuje vzájemný vztah tříd. Principy klasifikace jsou popsány v kapitole 3.1.2. ▪ Reorganizace – opakované provedení organizace.
2.4.2 PROCES PŘÍSTUPU KE ZNALOSTEM Typologie přístupu ke znalostem ovlivňuje jednak způsob, jak budou znalosti organizovány, jednak výstupy z procesu organizace. Těsné sepětí a vzájemná závislost organizace a přístupu ke znalostem jsou naznačeny na obrázku 11, na němž je schematicky znázorněno pět možných alternativ přístupu – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257396