98
Předpoklady účasti na cestovním ruchu
dny mohly být čerpány v jiném i stejném místě později. Omezení se netýkalo frontových dovolenců a válečných poškozenců.403 Opět byl dán prostor regionálním vládám stanovit přesnější a případně i přísnější podmínky. Prováděcí výnos v Župě Horní Dunaj stanovoval přesné pořadí zájemců o rekreační pobyty. Na prvním místě stáli rekreující se příslušníci ozbrojených sil a jejich rodinní příslušníci. Na druhém místě osoby vykonávající důležitou činnost pro vedení války, tato činnost však byla vykládána velmi úzce a zahrnovala téměř jen osoby pracující ve zbrojovkách, a těžce ranění. Ve snaze obejít pravidla se stále častěji objevovala falza potvrzení výkonu povolání důležitého pro vedení války. Ostatní turisté si mohli rezervovat pobyt teprve dva týdny před požadovaným termínem, pokud ještě byly volné kapacity. Výslovně bylo též uvedeno, že se pravidla vztahují na všechny obce bez ohledu, zda se jedná o cizineckou obec, či nikoli.404 Naopak v případě volných kapacit nebyl problém si pobyt prodloužit i nad stanovený limit. Shora nastavená pravidla se nevztahovala na osoby, které vlastnily svůj rekreační objekt, ve kterém mohly pobývat podle libosti, výjimka platila také pro letní hosty, kteří si na stejném místě pronajímají pokoje minimálně po dobu pěti let, soukromé návštěvy a dále osoby, které v místě pobývaly maximálně tři noci.405 V praxi se ukazovalo, že nastavená pravidla příliš nefungují. Z řady cizineckých obcí docházely zprávy, že zvláště ženy se všemožnými způsoby bránily záznamu pobytu do oděvního lístku. Většina výmluv byla založena na zapomenutí karty a následné nemožnosti ji najít. Na hostinské tak byl patrný citelný tlak hostů, kterému často podléhali, a proto zápis neprovedli. Také pronajímatelé často svým stálým hostům vycházeli vstříc a zápis neučinili či uvedli kratší pobyt. Obcházet se nařízení také dalo nedůvodným využitím výjimek. Podle dobových zpráv ani nebyly plánovány rozsáhlejší kontroly, které by k dodržování pravidel přispívaly. Reálně se tedy ukazovalo, že opatření zdaleka nedosáhne svého smyslu. Nedostatečně byla dobově hodnocena i kontrola zdravotních důvodů, které umožňovaly prodloužení pobytu nad stanovený limit.406 Přísnější režim byl zaveden až v roce 1944, kdy byla jednoznačně prosazena zásada „Kdo přijede bez oděvního lístku, odjede“ („Wer ohne Kleiderkarte kommt, reist ab“). Oděvní lístek se současně s ohlášením pobytu hosta předkládal k potvrzení.407
403 RdErl. D. RMfWEV. v. 27. 4. 1942 – Z III a 980-. Anordnung des Staatssekretärs für Fremdenverkehr zur Lenkung des Fremdenverkehrs im Kriege. Vom 20. April 1942. Deutsche Wissenschaft, Erziehung und Volksbildung, 8, 1942, 10, s. 165–166. http://goobiweb,bbf.dipf.de/viewer/resolver ?urn=urn:nbn:de:0111-bbf-spo-8259609) (13. 6. 2017). 404 OÖLA, f. BH Steyr-Land, k. 402, sg. 29/4-1942, Fremdenverkehr, 18. 5. 1942. 405 Tamtéž, Landrätliche Besprechung 8. 5. 1942. 406 Meldung aus dem Reich Nr. 295, vom 29. 6. 1942, in: H. Boberach (ed.), Meldungen aus dem Reich, Bd. 10, Hersching 1984, s. 3891. 407 SOkA Chomutov, f. AO Perštejn, k. 42, inv. č. 296, Rundschreiben N. 7/44, 2. 8. 1944.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257390